Hlavní funkcí tenkého střeva je vstřebávání živin, minerálů a vitamínů. Funkcí tlustého střeva je především vstřebávání tekutin. Dále se střevo podílí na imunitní obranyschopnosti organismu, na tvorbě některých vitamínů, ale také na vylučování odpadních látek..

• Po operaci střev se pacienti obvykle zotavují na lůžkovém oddělení, kde jsou sledováni specialisty. Délka hospitalizace závisí na rozsahu a typu výkonu – u laparoskopických operací bývá rekonvalescence rychlejší a délka pobytu kratší.
• Pooperační péče zahrnuje:
  • Monitorování vitálních funkcí a péče o operační rány.
  • Postupný návrat k příjmu tekutin a následně pevné stravy podle tolerance.
  • Včasná mobilizace pro podporu obnovy funkce střev a prevence komplikací
  • Péče o případné stomie (konečníkové vývody) a edukace pacienta
  • Po většině výkonů je doporučeno dodržovat dietní režim, vyhýbat se fyzické námaze a pravidelně docházet na kontroly. V případě použití miniinvazivních technik bývá návrat k běžným aktivitám rychlejší, obvykle do 2–4 týdnů.
  • Každý pacient s nádorovým onemocněním střev je před indikací k chirurgickému výkonu prezentován na multidisciplinárním semináři, kde je stanoven osobní terapeutický plán pacienta.
    
    
• Operační spektrum: 
  • Naše pracoviště provádí chirurgické zákroky u širokého spektra střevních onemocnění:
  • Zhoubné a nezhoubné  tumory  tenkého střeva, tlustého střeva a konečníku.
    • Chirurgické výkony u nádorů střev:
      • Resekce nádorových ložisek v tenkém a tlustém střevě včetně konečníku (otevřené, laparoskopické i robotické výkony)
      • Obnova kontinuity trávicího traktu po resekčních výkonech s nutností vyvedení stomie. 
    • Chirurgické řešení nezhoubných onemocnění:
      • Odstranění divertiklů, resekce postižených částí střeva
      • Operace akutní v případě náhlých příhod břišních
      • Řešení úrazových poranění
        
        
  • Proktochirurgické výkony:
    • • Hemoroidektomie – odstranění hemoroidů
      • Operace análních fisur a perianálních abscesů
      • Chirurgická léčba pilonidální cysty
      • Prolaps rekta a další anální onemocnění
        
        
  • Chirurgie idiopatických střevních onemocnění 
    • • Mezi idiopatická neboli nespecifická střevní zánětlivá onemocnění patří Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Jedná se o chronická onemocnění trávicího traktu manifestující se nejčastěji v mladém věku.
        • Crohnova nemoc je chronické zánětlivé onemocnění trávicího traktu, které může postihnout jakoukoliv část trávicí trubice. Nejčastěji se vyskytuje na přechodu mezi tenkým a tlustým střevem (terminální ileum, ileocekální přechod). Nemoc postihuje celou střevní stěnu a může vést ke zužování střeva, ke vzniku abscesů a píštělí. Příznaky onemocnění závisí na lokalizaci onemocnění. Mezi nejčastější příznaky patří únava, bolesti břicha, průjmy, hubnutí, bolesti v oblasti konečníku. Mohou být také přítomny mimostřevní projevy jako jsou bolesti kloubů, kožní záněty, záněty očí či postižení jater.
        • Ulcerózní kolitida je chronický zánět tlustého střeva. Typicky se projevuje střídáním klidového období s obdobím aktivace nemoci. K projevům patří nucení na stolici, hlenovité a krvavé stolice. I u tohoto onemocnění se mohou vyskytovat mimostřevní projevy jako u Crohnovy nemoci. Časté je postižení jater (primární sklerozující cholangitida).
        • Léčba: Léčba je multioborová. Medikamentózní léčba patří do rukou gastroenterologa. 80 % jedinců s Crohnovou nemocí je během života operováno, u ulcerózní kolitidy se jedná o 10-15 % nemocných.Indikace nemocného k operaci probíhá v rámci multidisciplinárního týmu zahrnujícího chirurga, gastroenterologa a radiologa. Operace provádíme především laparoskopicky nebo s užitím robotického manipulátoru.
          
          
  • Spektrum operací: 
    • • • Crohnova nemoc: ileokolická resekce, strikturoplastiky, resekce tračníku, subtotální kolektomie (odstranění tlustého střeva), reoperace pro recidivu (návrat onemocnění), ošetření píštělí v oblasti konečníku. V některých případech je nutné vytvoření střevního vývodu (stomie) z tenkého nebo tlustého střeva na dobu dočasnou či trvalou.
        • Ulcerózní kolitida: proktokolektomie s vytvořením rezervoáru konečníku (pouch) ve dvou nebo třech dobách. Vždy je nutné přechodné vyvedení tenkého střeva na břišní stěnu (stomie). Další typem výkonu je odstranění celého tlustého střeva s odstraněním konečníku a vytvořením trvalého vývodu z tenkého střeva (ileostomie).
  • Po operaci je pacient uložen na standardní oddělení nebo na jednotku intenzivní péče dle typu operace a přidružených onemocnění operovaného. Pacient je časně vertikalizován a zatěžován stravou. Po obnovení činnosti střev pro plyny a stolici při dobrém klinickém stavu a laboratorních výsledcích je možné propuštění do domácího ošetřování. Pokud je vytvořena stomie, pak je nemocný edukován v péči o stomii stomickou sestrou a vybaven nezbytnými pomůckami.
  • Délka hospitalizace závisí na typu operačního výkonu, průměrně se jedná o 5-7 pooperačních dní. Následuje kontrola v chirurgické ambulanci k odstranění stehů a předání výsledku histologického vyšetření. Dále pacienta předáváme zpět do péče gastroenterologa.
    
    
• Divertikulózní choroba střev
  • Definice:
    Získané výchlipky střevní sliznice a submukózy skrze oslabená místa svalové vrstvy tlustého střeva, nejčastěji v oblasti sigmatu.
  • Epidemiologie:
    • Vyskytuje se převážně u starších osob (více než 60 let).
    • Častější ve vyspělých zemích (vliv stravy chudé na vlákninu).
  • Etiologie:
    • Nedostatek vlákniny ve stravě → vyšší intraluminální tlak.
    • Slabost střevní stěny.
  • Klinické příznaky
    • Asymptomatická divertikulóza - náhodný nález.
    • Divertikulitida - bolest v levém podbřišku, horečka, změny stolice, nauzea.
    • Možné komplikace: absces, perforace, peritonitida, píštěle, krvácení.
  • Diagnostika:
    • CT břicha – metoda volby.
    • Kolonoskopie (mimo akutní fázi).
  • Léčba:
    • Nezánětlivá forma: dietní režim (vysoký obsah vlákniny).
    • Divertikulitida:
      • Lehké případy: ambulantní léčba, ATB.
      • Těžké případy: hospitalizace, i.v. ATB, chirurgie při komplikacích (perforace, absces, obstrukce).
  • Indikace k operaci:
    • Opakované záněty (recidivující divertikulitida)
    • Perforace s peritonitidou
    • Absces neřešitelný drenáží
    • Fistuly (např. kolovezikální, kolovaginální)
    • Obstrukce střeva
    • Krvácení nereagující na konzervativní léčbu
    • Chronické obtíže s výrazným dopadem na kvalitu života
  • Operační postupy :
    • Resekce postiženého úseku střeva s primární anastomózou (Nejčastější výkon – zejména u nekomplikované nebo dobře zvládnuté divertikulitidy)
    • Resekce s terminální kolostomií – Hartmannova operace, Možnost rekonstrukce kontinua po několika měsících.
    • Resekce postiženého úseku (nejčastěji sigmatu), uzávěr rektální pahýlu + vyvedení stomie.
      
      
• Meckelův divertikl
  • Definice: Vrozený pravý divertikl tenkého střeva (ileum), zbytek omfalomezenterického duktu.
  • Epidemiologie: 
    • 2 % populace, častěji muži.
    • Často asymptomatický, ale může být příčinou náhlé příhody břišní.
  • Klinické příznaky:
    • Krvácení (ektopická žaludeční sliznice → ulcerace).
    • Obstrukce tenkého střeva 
      • invaginace-Meckelův divertikl jako vedoucí bod
      • volvulus
    • Zánět divertiklu imitující apendicitidu.
    • Perforace.
  • Diagnostika:
    • CT břicha.
    • laparoskopická revize dutiny břišní 
  • Léčba:
    • Symptomatický divertikl: chirurgická resekce.
    • Asymptomatický - dle nálezu a rizik.
      
      
• Úrazové poranění střev a jiné náhlé příhody břišní.
  • Tato skupina zahrnuje akutní stavy v dutině břišní, které vyžadují rychlou diagnostiku a léčbu – často chirurgickou. Mohou být způsobeny poraněním, zánětem, ischemizací nebo mechanickou překážkou.
  • úrazové 
    • ruptura parenchymatózních orgánů (např. játra, slezina – často po tupém břišním traumatu)
    • perforace dutých orgánů (např. střevo, žaludek – může vzniknout po úrazu nebo v souvislosti s jiným onemocněním)
  • neúrazové
    • zánětlivé (např. akutní apendicitida, divertikulitida, cholecystitida)
    • ileosní (např. zauzlení střev, srůsty, nádorová obstrukce)
    • cévní (např. mezenteriální ischemie, infarkt střeva)
  • Klinické symptomy:
    • Bolest břicha (často náhle vzniklá a zhoršující se)
    • Subfebrilie až febrilie (zvýšená teplota až horečka)
    • Nevolnost a zvracení
    • Vzedmuté (nafouklé) břicho
    • Porucha odchodu plynů a stolice
    • Tuhá, napjatá břišní stěna při pohmatu (tzv. „defense“)
  • Diagnostika: 
    • Diagnostika náhlých příhod břišních vyžaduje komplexní přístup, jehož cílem je rychle a přesně určit příčinu obtíží:
    • Fyzikální vyšetření - pohmat, poslech, poklep břicha
    • Laboratorní testy - známky zánětu, krvácení, poruchy metabolismu
    • Zobrazovací metody:
      • Ultrazvuk břicha (UZ)
      • Rentgen břicha nebo hrudníku
      • CT vyšetření (nejčastěji kontrastní CT břicha)
  • Léčba
    • Léčba náhlých příhod břišních se odvíjí od konkrétní diagnózy, avšak velmi často je nutný chirurgický zákrok bez zbytečného prodlení.
    • V případě poranění dutiny břišní (např. při úrazu) je standardem revize dutiny břišní – tedy otevření břicha a podrobná kontrola vnitřních orgánů za účelem nalezení a ošetření zdroje krvácení či perforace.
    • U zánětlivých nebo obstrukčních stavů může být nutná resekce postižené části střeva nebo odstranění příčiny neprůchodnosti.
    • U cévních příhod (např. uzávěr mezenteriální tepny) je klíčová rychlá chirurgická revaskularizace nebo odstranění odumřelé části střeva.