Seznam výkonů prováděných na RDG oddělení vyžadující písemný souhlas:
1. Veškeré diagnostické i terapeutické výkony prováděné na DSA:
- výkony prováděných v celkové anestesii
- embolizace v mozkovém řečišti
- trombolýza
- veškeré diagnostické i terapeutické výkony prováděné v místní či svodné anestezii
- katetrizace jaterních žil
- kavografie a zavedení kaválního filtru do žilního řečiště
- mechanická trombektomie v mozkovém řečišti
- zavedení stentgraftu do břišní aorty
- zavedení stentu do tepenného či žilního řečiště
Podstata, princip, přínosy a rizika výše uvedených výkonů:
Cílem této miniinvazivní metody je zobrazit přes stehenní tepnu zájmovou oblast – nejčastěji tepny krku a mozku, břišní tepny či tepny dolních končetin. Zhotovené obrázky vyhodnotí lékař – radiolog v průběhu 1 – 2 dní a popis vyšetření se zašle ošetřujícímu lékaři. Výhody: velmi přesné vyšetření, rychlé, miniinvazivní přístup,krátká hospitalizace. Nevýhody: radiační zátěž, riziko alergické reakce po podání jodové kontrastní látky – od vyrážky, dušnost, nevolnost, zvracení až ve zcela vzácných případech po úmrtí pacienta, větší zátěž pro pacienty se špatnou funkcí ledvin, diabetiky, děti, pacienty nad 70 let a s onemocněním štítné žlázy (únik k. l. do podkoží). Další komplikací může být natržení tepny – disekce, distální embolizace, mozkový iktus u vyšetření mozkových tepen, hematom třísla, technický neúspěch.
2. Veškeré diagnostické výkony s podáním iodové kontrastní látky intravenosně. Tyto výkony jsou dominantně prováděné na počítačové tomografii (CT). Na klasické skiagrafii se jedná o zobrazení zavedeného centrálního žilního katetru a o vyšetření ledvin – vylučovací urografii.
Podstata, princip, přínosy a rizika výše uvedených výkonů:
V rámci rentgenového vyšetření (např. CT, vylučovací urografie, zobrazení centrálního žilního katetru, zobrazení jiného cévního katetru) je aplikovaná jodová kontrastní látka s cílem zobrazit cévní řečiště nebo kontrastní látkou nasytit parenchymové orgány. Kontrastní látka je aplikovaná do kanyly, zavedené do cévního systému. Výhody: kontrastní zobrazení cévního systému a parenchymových orgánů umožní zpřesnit rentgenovou diagnostiku onemocnění. V některých případech slouží k ověření správného uložení cévních katetrů. Nevýhody: vzácně může dojít k alergické reakci na jodovou kontrastní látku. Ta se může projevit jako kožní reakce – svědění, vyrážka, porucha dýchání – kašel, dušnost, pokles tlaku krve – mdloba, slabost, šok nebo jako celková reakce. U pacientů s poškozenou funkcí ledvin a při podání vysoké dávky kontrastní látky může dojít k selhání funkce ledvin. Místní komplikace mohou nastat v souvislosti s chybnou aplikací kontrastní látky mimo cévní systém při nesprávném umístění kanyly do cévy.
3. Veškerá vyšetření prováděná pomocí magnetické rezonance
Podstata, princip, přínosy a rizika výše uvedených výkonů:
Cílem je detailně zobrazit a vyšetřit určitou část těla dle požadavků ošetřujícího lékaře. Během vyšetření je mnohdy nutné podat speciální kontrastní látku intravenózně – o této aplikaci rozhoduje lékař radiolog. Kontrastní látka zlepšuje hodnocení patologických procesů ve vyšetřované oblasti. Zhotovené obrázky vyhodnotí lékař – radiolog většinou do 48 hodin a popis vyšetření se zašle ošetřujícímu lékaři. Výhody: velmi přesné zobrazení bez radiační zátěže, dobrá dostupnost, rychlost vyšetření. Nevýhody: nelze provést u pacientů s kardiostimulátorem, myo a neurostimulátory. Kovové předměty (kloubní náhrady, stenty, cévní svorky aj.) kdekoliv v těle mohou ovlivnit kvalitu výsledných obrazů. Nevhodné u pacientek v prvním trimestru těhotenství.
4. Veškeré intervenční výkony prováděné pod CT kontrolou:
- CT cisternografie
- CT periradikulární terapie a evakuace synoviálních cyst páteřního kanálu
- CT řízená biopsie
- CT sympatektomie
- CT punkce břišní dutiny/punkce ascitu
- CT punkce hrudníku
- CT radiofrekvenční ablace (RFA)
- CT vertebroplastika
- CT kyfoplastika
- CT FD-facetová denarvace arthrografie
Podstata, princip, přínosy a rizika výše uvedených výkonů:
Diagnostická punkce, drenáž, biopsie je metoda, která spočívá v zavedení bioptické jehly, drénu do cílového orgánu, ložiska, tekutiny s cílem získat vzorek pro další vyšetření nebo vypustit z cílového orgánu kolekci tekutiny. Před výkonem je provedena lokální anestezie kůže, po výkonu je na místo vpichu přiložen obvaz. Výhody: miniinvazita, absence celkové anestezie, okamžitý účinek výkonu. Nevýhody: Krvácení z místa vpichu, dislokace drénu mimo cílovou oblast, v určitých případech menší efektivita výkonu ve srovnání s operaci.
Podstatou metody PRT a FD je farmakologická dekomprese, tzn. léčebnou směsí odstranit otok, zánět nervového kořene a tím navodit jeho uvolnění, které je spojeno s odstraněním bolestí a obrny svalů, pokud jsou postižené. Léčebná směs obsahuje kortikoidy a lokální anestetikum, součástí, které jsou odpovědné za efekt. Navíc je směs značená kontrastní látkou, která umožňuje sledování její správné distribuce v cílové oblasti pod skiaskopickou (rtg) a CT kontrolou. Léčebná metoda je bezpečná a šetrná, nevede k žádným nežádoucím strukturálním či jiným změnám v místě ošetření. Úspěšnost metody se pohybuje v rozsahu 80-85% u pacientů vhodných k této léčbě. Mezi nevýhody lze zařadit pozvolný nástup účinku v průběhu 3 týdnů, přechodné oslabení končetiny po výkonu vlivem působení lokálního anestetika, odeznívající
v 95% do 24hodin po výkonu, zcela výjimečně do 30 hodin. Veškeré úkony jsou prováděné pod skiaskopickou (tj.zrakovou)a CT kontrolou, takže riziko poškození anatomických struktur je zcela vyloučeno. Ke komplikacím výkonu lze zařadit pouze alergické reakce na součástí léčebné směsi u pacientů, kteří mají dosud negativní alergickou anamnézu. Tyto reakce jsou sporadické, zvládnutelné, ale vedou k vyřazení pacientů z léčebné kůry.
5. Ostatní veškeré intervenční výkony řízené RTG metodou:
- PTC - perkutánní transhepatální cholangiografie
- necílená jaterní biopsie, transjugulární jaterní biopsie
- PMG (perimyelografické vyšetření)
