Hydrocefalus pochází z řečtiny: hydro = voda, kephale = hlava a znamená zvýšenou akumulaci tekutin (mozkomíšního moku) v dutinách mozku - mozkových komorách. Za hodinu se vytvoří asi 15 - 30 ml moku. Celkové množství moku v komorách a subarachnoidálních prostorech u dospělého člověka je asi 150 ml a obměňuje se třikrát za den. Od místa tvorby do místa vstřebávání musí mozkomíšní mok projít celým komorovým systémem mozku. Průtok moku může být narušen v kterémkoliv místě systému – v případě překážky hovoříme o obstrukčním hydrocefalu. Pokud je porucha až v místě vstřebávání (resorpce), mluvíme o hyporesorpčním hydrocefalu.
Příčiny hydrocefalu
Vzácně může být hydrocefalus vrozený nebo spojený s vývojovými poruchami jako je spina bifida (vrozený defekt vývoje páteře a míchy) nebo encefalokéla. Častěji je hydrocefalus získaný následkem krvácení, úrazů hlavy, infekcí (zánět mozku, zánět mozkových blan) nebo po operacích mozku.
Příznaky
Příznaky hydrocefalu se mohou v jednotlivých případech lišit, nejčastější příznaky jsou uvedeny níže.
- Příznaky hydrocefalu u kojenců: zrychlený růst hlavy, vyklenutí fontanely, ztenčená a napjatá kůže hlavy, rozestupování kostí hlavy, zvýraznění žil na hlavě, zvracení, nechutenství, dráždivost
- Příznaky hydrocefalu u batolat a větších dětí: zrychlený růst hlavy, bolesti hlavy, nevolnost, zvracení, horečka, rozmazané nebo dvojité vidění, dráždivost, spavost, zpomalení rozvoje řeči a chůze, špatná koordinace, změny osobnosti, zhoršená koncentrace, záchvaty, nechutenství
- Příznaky hydrocefalu u dospívajících a dospělých: bolesti hlavy, spavost, zhoršení koordinace, inkontinence moči a stolice, rozmazané nebo dvojité vidění, zhoršení mentální výkonnosti
- Příznaky hydrocefalu u starších osob: zhoršení koordinace při chůzi, porucha paměti, bolesti hlavy, inkontinence moči a stolice
Diagnostika
Klinické vyšetření, ultrazvukové vyšetření (u kojenců a malých dětí), CT – výpočetní tomografie, MR - magnetická rezonance, LIT - lumbální infúzní test (speciální vyšetření resorpční kapacity).
Léčba
Nejčastěji se v současné době používá ventrikuloperitoneální zkrat (shunt) odvádějící mok z mozkových komor přes jednocestný ventil do dutiny břišní pod kůží. Průtok moku je regulován podle zvoleného otevíracího tlaku ventilu. Návrtem v lebce zavede neurochirurg do komorového systému katetr (hadičku), která podkožím vede až do dutiny břišní, kde se mok vstřebává. Někdy (například u nemocného po mnoha operacích břicha) je vhodnější zavést drenážní hadičku přes žilní systém do srdce. V některých případech obstrukčního hydrocefalu je možno vytvořit umělou komunikaci, která obejde překážku v cirkulaci moku. Tento výkon se nazývá III. ventrikulostomie a je prováděn endoskopicky.
Definice
- hydrocefalus – patologické rozšíření komorového systému způsobené nahromaděním mozkomíšního moku
- obstrukční hydrocefalus – rozšíření komorového systému způsobené narušením pasáže mozkomíšního moku v důsledku obstrukce likvorových cest
- normotenzní hydrocefalus – rozšíření komorového systému způsobené poruchou vstřebávání mozkomíšního moku
- shunt – uměle vytvořená spojka mezi komorovým systémem a jinou tělní dutinou (nejčastěji břišní)
- ventrikulomegalie – rozšíření komorového systému
