Výskyt nádorových onemocnění mozku a míchy rok od roku pomalu roste. Pacienti mohou být postiženi nádory, které vychází přímo z mozkové tkáně, metastázami zhoubných nádorů jinde v těle nebo nádory, které rostou z jiných tkání a tlačí na mozkovou tkáň.
Histologický rozbor nádoru je k dispozici většinou do 7 dnů od operačního výkonu, výsledek histologie je pak probrán na neuroonkologickém semináři za účasti neurochiruga, neurradiologa, neuloga, patologa, klinických onkologů (FN Motol a Nemocnice Bulovka) a lékaře z Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie (Nemocnice Na Homolce). U každého pacienta je na základě histologie nádoru stanoven další diagnostický postup a návrh další léčby.
Meningeom
Meningeom je v naprosté většině případů nezhoubný nádor, který vyrůstá z obalů mozku, takzvané tvrdé pleny. Nádor roste velmi pomalu, proto pacienti mohou přijít s velkým nádorem, který se projevuje tlakem na mozkovou tkáň. Někdy může být prvním příznakem epileptický záchvat, jindy je to vznik neurologických příznaků (částečné ochrnutí jedné poloviny těla, zhoršení řeči) nebo psychické změny. U části pacientů se může projevovat bolestí hlavy. Meningeomy mohou z mozkového obalu vyrůstat kdekoli, podle toho pak převažují příznaky nádoru. Základní léčebné modality jsou: observace (sledování u pacientů, kde je nalezen bezpříznakový meningiom a např. pacient je seniorem), operace (resekce nádoru, dle lokalizace meningiomu a věku pacienta kompletní nebo částečná resekce) a radiochirurgické ozáření (rezidua nebo drobné recidivy meningiomů). Každý pacient je po operaci sledován v naší ambulanci a pomocí pravidelných MRI. Vzácně mohou být tyto nádory zhoubné, v takovém případě po operaci následuje konvenční ozáření hlavy. Meningeomy mají tendenci recidivovat (znovu růst), proto jsou nutné pravidelné kontroly. Zcela výjimečně se mohou meningeomy vyskytovat v rámci dědičných onemocnění.
Meningeomy se mohou vyskytovat i v oblasti páteřního kanálu, nejčastěji se projeví poruchou hybnosti a čití dolních končetin. Pokud nádor vyrůstá v oblasti krční páteře, mohou být postiženy i horní končetiny. Léčba je operativní, prognóza pacientů je dobrá, ale pravidelné kontroly jsou nutné.
Mozkové gliomy
Jedná se o nádory, které vyrůstají z mozkové tkáně, a patří sem nádory nezhoubné, ale i nádory vysoce zhoubné, které mají nepříznivou prognózu.
Pilocytární astrocytom a gangliogliom
Jsou to nádory postihující především děti a mladší pacienty. Jsou nezhoubné. Nejčastěji rostou v mozečku a optickém nervu, ale mohou se vyskytovat kdekoli. Léčba je operativní, prognóza je dobrá i v případech, kdy není nádor odstraněn celý. Nutné jsou ale pravidelné kontroly pomocí MRI (zhruba 1x ročně).
Difúzní astrocytom (fibrilární astrocytom)
Jedná se o nezhoubný nádor, který může růst v kterékoliv oblasti mozku, ale nejčastěji se vyskytuje v mozkových hemisférách. Přesto, že se jedná o nádor nezhoubný, v dlouhodobém průběhu (7 - 10 let) se většina těchto nádorů mění na nádory zhoubné. Difúzní astrocytom se obvykle projeví epileptickým záchvatem, vzácněji se vyskytují bolesti hlavy nebo ložiskové příznaky (částečné ochrnutí jedné poloviny těla, porucha řeči, psychické změny). Diagnóza difúzního astrocytomu je stanovena na podkladě MRI vyšetření mozku. Po diskuzi s pacientem nad konkrétní lokalizací nádoru a tím daným rizikem operace ve většině případů doporučujeme maximálně možnou resekci s použití všech monitoračních metodik (operace při vědomí, elektrofyziologický monitirace nervových funkčí, intraoperační MRI, atd). Pokud by byla vzhledem ke konkrétní lokalizaci nádoru vysoce riziková, tak lze nejprve provádět kontrolní MRI a sledovat, jakým tempem nádor roste. Některé tyto nádoru totiž rostou velice pozvolna.
Ve většině případů po operaci doporučujeme sledování, ambulantní kontroly a pravidlené MRI. V některých případech dle detailní analýzy histologického vzorku doporučujeme ozáření, někdy i chemoterapii.
Anaplastický astrocytom
Jedná se o nádor zhoubný. Postihuje častěji muže, průměrný věk je okolo 40 let. V současné době nejsme schopni nádor vyléčit, i přes současný pokrok v medicíně. Prognóza nemocných je nepříznivá (průměrné přežití cca 3-5 let). Příznaky nádoru jsou podobné jako u difúzního astrocytomu. Léčba je operativní, v tomto případě, ale pokračuje podáváním chemoterapie (Temodal) a ozářením pacienta. Pacienty pravidelně kontrolujeme v 3 - 4 měsíčních intervalech pomocí MRI mozku, v případě potřeby zvažujeme novou operaci. Tato operace pacienta nevyléčí, ale může zlepšit jeho stav.
Multiformní glioblastom
Jedná se o nejčastější, ale bohužel nejzhoubnější mozkový nádor. Vyskytuje se převážně v mozkových hemisférách, jiné lokalizace jsou vzácné. Vzniká nejčastěji rovnou – takzvaný primární glioblastom, může ale vzniknout i z difúzního nebo anaplastického astrocytomu. Doba příznaků je většinou kratší než 3 měsíce. Léčba je primárně operativní, snažíme se odstranit co největší část nádoru. Prognóza nemocných je nepříznivá, i přes veškerou léčbu včetně chemoterapie a aktinoterapie je průměrná doba přežití 12 - 15 měsíců od stanovení diagnózy. Jsou však pacienti, kteří žijí 5 let po diagnóze. Pacienty kontrolujeme každé 3-4 měsíce pomocí MRI mozku, v případě nového růstu zvažujeme novou operaci. Vzácné varianty gliosarkom a obrovskobuněčný glioblastom mají prognózu stejnou.
Oligodendrogliom a anaplastický oligodendrogliom
Tyto nádory rostou v oblasti mozkových hemisfér, vyskytují se nejčastěji mezi 40. a 50. rokem věku. Příznaky nádoru jsou shodné s ostatními astrocytárními nádory. Na rozdíl od astrocytárních nádorů může být ale prognóza oligodendrogliomů překvapivě dobrá. Bylo zjištěno, že tyto nádory velice často vykazují určitou genetickou odchylku (ztráta krátkého ramene 1. chromozomu a ztráta dlouhého ramene 19. chromozomu). Pokud se tato odchylka v nádoru vyskytuje, znamená to, že nádor velmi dobře reaguje na chemoterapii (trojkombinace prokarbazin, lomustin, vinkristin). Ve spolupráci s Centrem nádorové cytogenetiky, VFN, 1. LF UK, standardně vyšetřuje pacienty s oligodendrogliomy na přítomnost této genetické odchylky v nádoru. Léčba těchto nádorů je primárně operační. Pokud je zjištěna přítomnost charakteristické genetické odchylky, pak pacient v případě anaplastického oligodendrogliomu podstoupí léčbu cytostatiky. V případě, že se jedná o oligodendrogliom, nezhoubnou variantu, je pacient sledován. Pokud odchylka přítomna není, pak jsou s pacientem probrány možnosti léčby, pokud se rozhodne pro chemoterapii, může ji podstoupit, ale efekt chemoterapie je méně častý a menší. Součástí léčebného protokolu zůstává ozáření. Pacienti jsou pravidelně sledováni v intervalu 3-6 měsíců. Prognóza pacientů s přítomnou genetickou odchylkou (1p a 19q) je dobrá, průměrná doba přežití je okolo 10 let, oproti nemocným bez genetické abnormity, zde je to pouze 2 roky.
Mozkové metastázy
Mozkové metastázy jsou sekundární – druhotné nádory mozku, jejichž původem jsou nádory jinde v těle. Nejčastěji do mozku a míchy metastazují karcinom plic, ledvin, u žen karcinom prsu a dále zhoubný melanom. Léčba vychází vždy z primárního onemocnění, ze stavu pacienta při zjištěné mozkové metastáze. Operováni jsou nemocní v dobrém stavu, s prognózou delší než 6 měsíců vzhledem k základnímu onemocnění a pokud možno maximálně 2 metastázami. Pokud je přítomno více metastáz, je ozáření pacienta léčbou volby (buď radiochirurgické ozáření nebo celkové ozáření mozku). Léčba nekončí naší operací, vždy je nutno léčit primární nádorové onemocnění ošetřujícím onkologem.
Vestibulární schwannom - nádor sluchového nervu
Jedná se o málo častý, nezhoubný nádor, jehož charakteristickým rysem je postižení sluchu na jednom uchu. Nádor může dorůst značné velikosti a může tlačit na mozkový nerv. Vedle poruchy sluchu se tak může objevit i porucha čití ve tváři, porucha hybnosti jedné poloviny obličeje, bolesti hlavy. U velkých schwannomů připadá v úvahu pouze operační léčba, u menších je možné schwannom sledovat apomocí pravidelných MRI kontrol nebo radiochirurgicky ozářit.
