CH2 Umístění: budova CH2, -1.patro

 

MUDr. Dana Hedlová, Ph.D.
nemocniční epidemiolog, vedoucí oddělení
tel. +420 973 202 739, +420 973 203 777
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Nemocniční hygiena a prevence a kontrola infekcí

Mgr. Emília Biborová
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví
tel. +420 973 202 739
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Mgr. Eliška Kuchařová
Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví
tel. +420 973 202 739
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Šárka Jehličková
sestra pro kontrolu infekcí
tel. +420 973 202 736
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Tomáš Mimránek
bezpečnostní technik, osoba způsobilá v prevenci rizik
tel. +420 973 202 736
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.


Nakládání s chemickými látkami

Ing. Jiří Denner
osoba odborně způsobilá dle zákona č. 258/2000 Sb. 
tel. +420 973 208 127
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.



Charakteristika oddělení:

Oddělení nemocniční hygieny je provozně členěno na následující pracoviště:

  • Nemocniční hygiena a epidemiologie
  • Prevence a kontrola infekcí
  • BOZP
  • Nakládání s chemickými látkami


Základní zaměření odborné činnosti v oblasti nemocniční hygieny lze rámcově rozdělit na vzájemně na sebe navazující a prolínající se oblasti – na epidemiologii a hygienu a na prevenci a kontrolu infekcí.

Nemocniční hygiena v sobě de facto zahrnuje většinu oborů či odborností, které jsou zastoupeny v hygienické službě. Rozdílem je specifické prostředí zdravotnického zařízení – nemocnice, kde je prováděna celá řada odborných výkonů, se kterými se jinde nesetkáte. A rozdíl je také v populaci, které se to týká. Do nemocnice přichází většina pacientů – klientů s nějakými zdravotními obtížemi, protože potřebují odbornou pomoc. A tak zde dochází ke konfrontaci člověka, který je v důsledku své nemoci nějakým způsoben oslaben (může mít sníženou obranyschopnost v důsledku svého onemocnění, může trpět bolestivými stavy, navíc se obává výsledku vyšetření či operace), s prostředím, které je určitým způsobem rizikové. Člověk se zde podrobuje výkonům, kterým se v jiném prostředí podrobit nemůže. Od neinvazivních procedur (např. rehabilitačních) až po složité, často mnohahodinové operace. Ošetřování, vyšetřování a léčení může probíhat jak ambulantně, tak za hospitalizace.

Úkolem našeho oddělení je starat se o to, aby bylo nemocniční prostředí bezpečné pro všechny, kteří se v něm pohybují – pro pacienty, zdravotníky, návštěvníky a řadu dalších osob, které do nemocnice vstupují. Musíme nastavit úroveň všech činností, které by mohly mít negativní vliv na výsledek poskytované péče tak, aby se při jejím dodržování maximální možnou měrou minimalizovalo zejména riziko vzniku infekcí. Jedná se o specifickou skupinu infekčních komplikací, které vznikají v souvislosti s poskytováním zdravotní péče. Dříve se označovaly jako nemocniční či nozokomiální nákazy, dnes se používá termín, který vychází z anglického výrazu health-care associated infection – tedy infekce spojené se zdravotní péčí.

Problematika prevence a kontroly infekcí je definována i zákonem, zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování (dále jen zákon o zdravotních službách) požaduje následující: „Poskytovatel lůžkové péče je povinen v rámci prevence a kontroly infekcí zpracovat program pro prevenci a kontrolu infekcí spojených se zdravotní péčí a zajistit jeho činnost. Zaměření tohoto programu musí odpovídat charakteru poskytované zdravotní péče a musí vycházet z průběhu hodnocení rizika vzniku infekcí spojených se zdravotní péčí v konkrétních podmínkách daného poskytovatele.“

Ustanovení a činnost programů prevence a kontroly infekcí ve zdravotnických zařízeních České republiky požaduje nejenom tento zákon, ale také Doporučení Rady EU 2009/C/01 z 9. června 2009, o bezpečnosti pacientů včetně prevence a kontroly infekcí spojených se zdravotní péčí. Doporučení Rady EU 2002/77/EC z 15. listopadu 2001 o uvážlivém používání antimikrobiálních látek v humánní medicíně požaduje součinnost aktivit zaměřených na prevenci vzniku a šíření antibiotické rezistence se systémem prevence a kontroly infekcí ve zdravotnických zařízeních.

V nemocnici je program prevence a kontroly infekcí stanoven směrnicí ředitele. Je stanoveno zaměření programu, jeho personální zajištění a koordinace, organizace a zaměření činnosti, zaměření systému surveillance (sledování na základě analýzy rizik) infekcí spojených se zdravotní péčí včetně hodnocení jejich výskytu, mikrobiologické monitorování pacientů, oblast hygieny rukou, vzdělávání zaměstnanců a návaznost programu na další oblasti. Program prevence a kontroly infekcí má mezioborový charakter, výkonnou složkou je naše oddělení, v nemocnici pracuje tým pro kontrolu nemocničních infekcí, jehož činnost koordinuje nemocniční epidemiolog.

Problematika bezpečnosti práce a ochrany zdraví v kontextu prevence a kontroly infekcí je v nemocnici součástí každodenní praxe a v kompetenci našeho oddělení je od roku 1997. Nemocnice má vypracován postup pro identifikaci pracovních rizik i postupy pro školení zaměstnanců, při nichž jsou s riziky seznamováni. Vypracován je i postup při poranění kontaminovaným či z kontaminace podezřelým zdravotnickým prostředkem.

Pozornost je věnována i drobným poraněním, která jsou spojena s rizikem přenosu krví přenášených patogenů a která představují pro zdravotníky nejvýznamnější riziko. Od pololetí 2009 byl do nemocniční praxe zaveden systém evidence drobných poranění.

Jednou ročně je prováděna pravidelná prověrka BOZP, která je zaměřena zejména na technický stav pracovišť, školení zaměstnanců podle daných osnov, dále na vyhledávání a vyhodnocování pracovních rizik, pracovní úrazovost včetně prevence pracovních úrazů, používání osobních ochranných pracovních prostředků a pomůcek a dodržování zásad hygienického a protiepidemického režimu z pohledu pracovního rizika. Zpráva o výsledcích prověrky je předávána managementu nemocnice a je dostupná zaměstnancům na intranetu.

Pro oblast nakládání s chemickými látkami zajišťujeme školení zaměstnanců nemocnice, analogicky jako pro oblast BOZP. Průběžně je prováděna kontrolní činnost zaměřená zejména na stav nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi na jednotlivých pracovištích, aktualizaci bezpečnostních listů chemických látek a směsí používaných v rámci nemocnice, skladování vysoce toxických, toxických a dalších rizikových chemických látek, dostupnost pravidel pro nakládání s chemickými látkami zaměstnancům na pracovištích.

Další oblastí, v níž se stírají rozdíly mezi hygienou a bezpečností, je oblast kategorizací prací. Každý zaměstnavatel je povinen provést analýzu rizik spojených se všemi pracemi, které jsou u něj vykonávány a vyhodnotit, zda mezi nimi nejsou práce spojené s nějakým rizikem pro zaměstnance, kteří je vykonávají.  Problematiku kategorizace v ÚVN komplexně zpracovává naše oddělení.

Prevence a kontrola infekcí

Provádění cílené prevence a kontroly infekcí musí vycházet z vědecky ověřených principů podložených důkazy. Aby mohlo být dostatečně účinné, musí navazovat na výstupy kontinuálního shromažďování, analýzy, interpretace a zpětné distribuce všech údajů (surveillance), které mají vztah k infekcím spojeným se zdravotní péčí. To zahrnuje především následující oblasti:

  • prevenci a kontrolu hlavních skupin infekcí spojených se zdravotní péčí (zejména infekcí krevního řečiště, infekcí v místě chirurgického výkonu, respiračních infekcí, infekcí močového ústrojí, infekcí gastrointestinálního ústrojí),
  • prevenci a kontrolu infekcí vyvolaných epidemiologicky významnými původci (zejména multirezistentními mikroorganismy např. MRSA, CD, chřipka),
  • prevenci a kontrolu infekcí vyskytujících se u specifických skupin pacientů (zejména kriticky nemocných v intenzivní péči, nedonošenců, onkologických pacientů, transplantovaných nemocných),
  • prevenci a kontrolu infekcí spojených se specifickými diagnostickými a léčebnými postupy (zejména s hemodialýzou, srdeční katetrizací, endoskopií, transfuzní léčbou, jednodenní chirurgií),
  • izolační opatření - specifická opatření zaměřená na omezování rizika kontaktního, kapénkového a vzdušného přenosu původců infekčních onemocnění.

Celonemocniční program Hygiena rukou

Česká republika se v červnu 2011 oficiálně přihlásila k podpoře iniciativy programu Světové zdravotnické organizace (WHO) zaměřeného na bezpečí pacientů „Čistá péče je bezpečnější“ (Clean Care is Safer Care). Cílem této výzvy je prostřednictvím zavádění efektivních postupů v oblasti kontroly infekcí – zejména v hygieně rukou - celosvětové snížení rizika vzniku a šíření infekcí spojených se zdravotní péčí.  Správně prováděná hygiena rukou je nákladově efektivním postupem v jejich prevenci.

Pro realizaci programu hygieny rukou na úrovni nemocnice lze využít multimodální strategii WHO. Na jejích stránkách www.who.int je k nalezení celá řada materiálů a nástrojů k jednotlivým složkám strategie. Ta sestává z pěti složek určených k souběžnému zavádění; samotná realizační strategie je navržena tak, aby mohla být bez porušení své podstaty přizpůsobena různým podmínkám. Jedná se o pět základních situací pro hygienu rukou, které lze shrnout takto: před kontaktem s pacientem, před čistými aseptickými výkony, po rizikové expozici tělním tekutinám (včetně odběru vzorků biologického materiálu), po kontaktu s pacientem a po kontaktu s prostředím pacienta (např. výměna ložního prádla za nepřítomnosti pacienta, kontakt s jeho lůžkem či stolkem apod.).

V nemocnici program hygieny rukou rozvíjíme od roku 2004. V roce 2012 byl naším oddělením zpracován e-learningový kurz určený pro zaměstnance nemocnice.

Všichni noví zaměstnanci jsou v rámci adaptačního procesu seznámeni se správnými postupy a za využití UV lampy si vyzkouší, jak efektivně si umí vydezinfikovat ruce. Pro hodnocení efektivity programu např. sledujeme i spotřeby přípravků určených k provádění hygieny rukou. Spotřeba přípravků nepřímo indikuje, zda jsou postupy dodržovány. Pravidelně je monitorována spotřeba dezinfekčních prostředků na ruce na alkoholové bázi a spotřeba mýdla. Následně je meziročně sledována úroveň spotřeby dezinfekce v přepočtu na 1000 ošetřovacích dnů.