Kdo je vhodným dárcem pokud jde o prodělaný průběh covid-19? Je třeba, aby měl nějaké specifické příznaky, nebo se mohou přihlásit i bezpříznakoví?
Dárci rekonvalescentní plazmy se může stát osoba, která prodělala infekci SARS-CoV-2, nejdříve 14 dní po uzdravení. Nejvhodnějším dárcem je zdravý muž nebo žena, která dosud nebyla těhotná, kteří měli klinické příznaky (teplota, kašel a další, včetně vážnějšího průběhu), protože u nich je větší předpoklad, že budou mít vytvořenou dostatečnou hladinu protilátek.
Kromě toho musí dárce splňovat obecné podmínky pro darování krve a jejích složek, tj. věk 18-60 let, v posledních 6 měsících nebyl na operaci nebo neprodělal endoskopické vyšetření, tetování či pearcing, netrpí závažným onemocněním, neprodělal rakovinu, infekční žloutenku B nebo C, nepatří do rizikové skupiny z hlediska přenosu krevní nákazy (nitrožilní uživatelé drog, osoby provozující rizikový sex, včetně osob MSM) a pod.
Vhodný zájemce kontaktuje transfuzní oddělení, kde rekonvalescentní plazmu odebírají (obvykle fakultní nemocnice nebo krajská transfuzní oddělení). Kontakt do ÚVN je kartotéka dárců krve 973 203 217,
V jakém věkové rozpětí by měli dárci být?
Důležité je, aby byli plnoletí, zdraví, platí pro ně obdobné podmínky jako pro dárce krve, tedy do 60 let.
Jak dlouho po uzdravení člověk může na darování přijít? (Tady je asi trochu zmatek v tom, zda se to počítá po odeznění příznaků nebo po pozitivním testu…)
Darovat rekovalescentní plazmu je možné nejdříve 2 týdny po úzdravě a optimální doba je zpravidla další max. 3 měsíce, protože pak hladina vytvořených protilátek klesá. Darovat plazmu je možné v intervalu 1-2 týdny, tj. počet odběrů v tomto optimálním období je omezený.
Mohou přijít i těhotné ženy nebo ženy, které někdy rodily? (Tady prosím i o nějaké vysvětlení - proč mohou či nemohou ženy po těhotenství plazmu darovat)
Dárcovství krve či plazmy u těhotných není možné za žádných okolností. Pro odběr plazmy pro klinické použití by žena neměla být těhotná ani v minulosti (riziko výskytu tzv. HLA protilátek, které by mohly ohrozit pacienta - příjemce plazmy).
Je darování plazmy nějak rizikové pro dárce?
Darování plazmy i krve není a nesmí být pro dárce v žádném případě rizikové, i když nelze zcela vyloučit drobné komplikace, jako je např. kolapsový stav nebo modřina po odběru. Máme řadu mechanismů k zajištění bezpečného a, odhlédneme-li samotný proces zavedení jehly, i komfortního dárcovství. Dárce prochází před odběrem vyšetřením (měření tělesných hodnot, vyšetření krevního obrazu), vyplňuje rozsáhlý dotazník k odhalení možných zdravotních rizik, vše poté dárce probere s lékařem, který po zvážení aktuálního zdravotního stavu a případných možných rizik doporučí a nebo nedoporučí dárce k odběru.
Je možné darovat krevní plazmu opakovaně?
Krevní plazmu je možné darovat opakovaně, vždy nejdříve dva týdny po předchozím odběru, u darování rekonvalescentní plazmy se u prvních 4 odběrů akceptuje minimální interval 1 týden. Před každým odběrem dárce prochází vyšetřením a posouzením aktuálního stavu. Jak již bylo řečeno, k léčbě covid-19 je plazma zpravidla využitelná zhruba 2-3 měsíce po uzdravení, využití ale má krevní plazma i nadále, takže může dárce docházet k odběrům trvale.
Kolik tekutiny člověk daruje a je třeba před a po darování dodržovat nějaký speciální režim?
U rekonvalescentní plazmy se odebírá obvykle 660 ml plazmy (v rozmezí 600 – 700 ml) a z jednoho odběru se vyrobí 3 léčebné jednotky. Jednomu covid-19 nemocnému se obvykle podávají 2 jednotky, znamená to, že dvěma odběry se vyrobí léčebná dávka pro tři pacienty. Speciální režim při odběru rekonvalescentní plazmy není, je to jako při každém jiném dárcovství krve a jejích složek: večer zdravá večeře, bez nadměrného množství tučných jídel, jen mírná nebo žádná konzumace alkoholu, ráno lehká snídaně, nedoporučují se mléčné výrobky, hlavně dostatek tekutin. Po odběru se doporučuje opět doplňovat tekutiny, vyvážená strava a v den odběru se nedoporučuje žádná fyzicky příliš namáhavá aktivita.
Kdo je naopak naprosto nevhodný dárce?
Plazmu nemohou darovat osoby, které nesplňují obecná kritéria pro darování krve a jejích složek, které nemají dobré žíly, které v minulosti dostaly krevní transfuzi nebo ženy, které byly těhotné.
Jak probíhá odběr?
Po předodběrovém vyšetření, jehož součástí je vyšetření krevního obrazu, teploty, tlaku, pulsu a posouzení stavu lékařem, se dárce odebere k lůžku, je mu napíchnuta žíla a je připojen na přístroj, tzv. separátor, který procesem plazmaferézy odděluje plazmu z krve. Jeden odběr trvá zpravidla 40-50 minut. Odebrané vzorky se testují na krví přenosné infekce a zjišťuje se v nich přítomnost léčebných, tzv. virus neutralizačních, protilátek (pozn. ve speciální virologické laboratoři Vojenského zdravotního ústavu v Těchoníně). Odebraná se plazma se ošetří tzv. patogen inaktivací a následně zakonzervuje hlubokým zmražením.
Jak dlouho je možné krevní plazmu využít?
Díky konzervaci je možné plazmu transportovat a dlouhodobě skladovat. Exspirace je až tři roky po odběru. Toho jsme v ÚVN využili na počátku druhé vlny epidemie, kdy jsme měli zásoby z první vlny a mohli jsme tak prověřenou plazmu poskytnout nejen našim pacientům, ale i dalším nemocnicím.
Je nějaká skupina nejvíce vyhledávaná
Je třeba si uvědomit, že je léčba rekonvalescentní plazmou vázaná na krevní skupinu, tzn. pacientovi může být aplikována pouze krevní plazma od dárce s odpovídající krevní skupinou. Největší nedostatek je plazmy krevní skupiny AB, protože tato skupina je v populaci nejméně zastoupená a na druhou stranu se, z hlediska podání plazmy, jedná o univerzílní krevní skupinu, kterou je možné podat kterémukoliv pacientvovi. Nedostatková bývá též krevní skupina B, která je druhá, nejméně častá.
Kam se mají lidé přesně vydat, pokud plazmu chtějí darovat? Mají se hlásit na nějaká speciální pracoviště nebo vyplňovat předem jakékoliv formuláře?
Nechť se obrátí na specializované pracoviště, kde s nimi proberou vhodné termíny dárcovství a další podrobnosti.
Pokud chtějí darovat v ÚVN, pak mohou přijet i mimopražští. Máme možnost, pokud přijedou ze vzdálenějších míst, proplatit cestovné. Kontakt ÚVN 973 203 217,
Z dalších zařízení je t.č. možné rekonvalescetní plazmu darovat zde:
Thomayerova nemocnice Praha, VFN Praha, FN Královské Vinohrady Praha, ÚHKT Praha, Masarykova nemocnie Ústí n.L., Krajská nemocnice Liberec, FN Hradec Králové, Plasmaferetické centrum Plasmafera České Budějovice, FN Olomouc, Baťova nemocnie Zlín, FN Olomouc, FN Ostrava a FN Brno.
Pomůže v boji proti koronaviru plazma? „O covidu-19 zatím nevíme dost,“ říká hematolog
Poprvé byla krevní plazma masivně nasazována během pandemie španělské chřipky, nyní má pomáhat v boji proti covidu-19. Co si myslí primář hematologie Miloš Bohoněk?
