Na oddělení dlouhodobé intenzivní péče NIP/DIOP jsou vzhledem k návaznosti na akutní péči a specializovaná neurocentra přednostně přijímáni pacienti z ÚVN se závažnými neurologickými postiženími. V případě volné kapacity je možné i přijetí pacienta z jiného zdravotnického zařízení. Základním kritériem pro přijetí je zdravotní stav pacienta a prognóza dalšího zlepšování stavu v horizontu týdnů až měsíců. Posouzení vhodnosti přijetí je v kompetenci vedoucího lékaře a přednosty kliniky KARIM. Podmínkou je zaslání aktuální lékařské zprávy z pracoviště, na kterém je pacient právě hospitalizován.

NIP - Následná intenzivní péče DIOP - Dlouhodobá intenzivní ošetřovatelská péče

V rámci ÚVN je pro pacienty zajištěna dostupnost akutní péče, laboratoří, radiodiagnostiky, konziliárních služeb (rehabilitace, neurologie, logopedie, interna, chirurgie atd.).
Léčebná, ošetřovatelská péče, fyzioterapie, logopedie, nutriční terapie a další návazná péče je poskytována se zaměřením na spolupráci s rodinami nemocných v souladu s konceptem bazální stimulace.

Koncept bazální stimulace

Bazální stimulace je koncept podpory, péče a vedení těžce nemocných lidí. Autorem konceptu je dr. prof. Andreas Fröhlich. Základním atributem je vysoce lidský přístup k nemocným a integrace rodiny a osob blízkých do péče a práce s pacientem. Bazální stimulace nabízí nemocnému jasné, cílené a známé informace (stimuly) o sobě samém nebo jeho okolí, které pro něj byly elementární (bazální). Zprostředkování těchto vjemů spolu s trpělivou a citlivou komunikací přispívá ke stimulaci nervového systému. Cílem bazální stimulace je maximální podpora individuálního vývoje postižených a těžce nemocných, v závislosti na typu postižení pak v některých případech i možnost kontaktu a určité formy komunikace s okolním světem.

Bazální stimulace je určena všem nemocným, kteří mají narušenou nebo omezenou schopnost vnímání, komunikace a pohybu (např. nemocní v bezvědomí, po poranění mozku, nemocní s hypoxickým postižením, s Alzheimerovou chorobou, nemocní po mozkové příhodě, pacienti v apalickém stavu, umírající, senioři s poruchou mobility nebo jinak zdravotně postižení).

NNIR – Navazující neurointezivní rehabilitace

Od 1. 1. 2024 je součástí následné intenzivní péče ÚVN též 6 lůžkové oddělení Navazující neurointenzivní rehabilitace (NNIR), které je určeno pro pacienty se získaným poškozením mozku, a to konkrétně:

1. po traumatickém postižení mozku,
2. zánětlivém onemocnění mozku,
3. nádorovém onemocnění mozku,
4. iktu nebo
5. pacienty s poruchou tvorby průtoku a resorpce mozkomíšního moku.

Pacienti mohou být na NNIR přijati do 1měsíce po začátku hospitalizace na akutním lůžku. Jedná se o pilotní projekt, zkoumající účinnost včasné neurorehabilitace pro pacienty s potřebou pokračující intenzivní péče, včetně možnosti umělé plicní ventilace. Pacientům je poskytována intenzivní neurorehabilitační péče v rozsahu až 4 hodin funkční terapie denně (fyzioterapie, ergoterapie, logopedie, rehabilitační ošetřovatelství). Maximální délka hospitalizace na oddělení NNIR je 12 týdnů; resp. v případě, kdy nedochází ke zlepšování klinického stavu pacienta 6 týdnů. Prognoza pacientů je na základě jejich klinického stavu a průběhu onemocnění pravidelně přehodnocována.

NIP - Následná intezivní péče

Oddělení NIP o kapacitě 6 lůžek slouží pacientům, u kterých již pominula indikace k akutní intenzivní péči, ale přetrvává potřeba částečné nebo úplné přístrojové podpory dýchání. Jedná se o pacienty, u kterých byla v rámci akutní lůžkové péče stanovena základní diagnóza, nejčastěji povahy náhle vzniklé kritické nemoci nebo náhlého zhoršení chronické nemoci s ohrožením základních životních funkcí.

Na oddělení NIP jsou přijímáni pacienti pouze z akutní intenzivní péče (tj. ARO, JIP), musí být ve stabilizovaném stavu bez potřeby dalších diagnostických nebo specializovaných léčebných výkonů a je u nich předpoklad dalšího zlepšování stavu.  Kritériem přijetí je přítomnost tracheostomie a potřeba trvalé nebo častečné přistrojové podpory dýchání, pacienty závislé na dialýze nelze přijmout.  Přijetí pacienta z jiného zařízení NIP je možné jen po předchozím souhlasu revizního lékaře zdravotní pojišťovny.

Cílem péče je postupné zlepšení celkového stavu a odvyknutí od umělé plicní ventilace, tj. převedení pacienta na spontánní dýchání.  Pokud je pacient po ukončení ventilační podpory úspěšně dekanylován, je po dohodě s ním či příbuznými překládán na rehabilitační pracoviště, oddělení následné péče, domácího ošetření, či v případě marné péče na pracoviště hospicového typu.  Pokud nelze bezpečné odstranění tracheostomické kanyly uskutečnit, je překládán na oddělení DIOP.  Pokud zůstává pacient trvale závislý na přístrojové podpoře dýchání, je ve spolupráci s rodinou realizována domácí umělá plicní ventilace (DUPV). 

DIOP - Dlouhodobá intezivní ošetřovatelská péče

Oddělení DIOP s kapacitou 14 lůžek slouží pacientům, u kterých již pominula indikace k akutní intenzivní péči a jejich stav již nevyžaduje umělou plicní ventilaci, ale potřebují intenzivní dlouhodobou ošetřovatelskou péči, a to zejména o dýchací cesty. Kritériem přijetí je přítomnost tracheostomie, pacienty závislé na dialýze nelze přijmout.

Na oddělení DIOP jsou přijímáni pacienti pouze z akutní intenzivní péče (tj.ARO, JIP) nebo následné intenzivní péče (NIP), kteří musí být ve stabilizovaném stavu, bez nutnosti kontinuální přístrojové monitorace vitálních funkcí, bez potřeby dalších diagnostických nebo specializovaných léčebných výkonů, a u kterých je předpoklad dalšího zlepšování stavu.  Přijetí pacienta z jiného zařízení DIOP je možné jen po předchozím souhlasu revizního lékaře zdravotní pojišťovny.

Cílem péče je postupné zlepšení celkového stavu a umožnění úspěšné dekanylace (tj. odstranění tracheostomické kanyly). Po dekanylaci již není další péče na DIOP indikována a pacient je po dohodě s ním či příbuznými překládán na rehabilitační pracoviště, oddělení následné péče, domácího ošetření, či v případě marné péče na pracoviště hospicového typu.  DIOP není primárním pracovištěm paliativní péče.