Stacionář pro parenterální antiinfekční léčbu (OPAT- z anglického Outpatient Parenteral Antimicrobial Therapy) je pracoviště, které je součástí Kliniky infekčních nemocí ÚVN. Slouží pro všechna oddělení a ambulance ÚVN. Cílem této nové služby je zejména zkrácení doby hospitalizace u pacientů, kteří jsou klinicky stabilní, ale nadále vyžadují aplikaci antibiotik či jiných léčivých přípravků v infuzi, nebo nitrosvalovou injekcí (tzv. parenterálně). Tito pacienti dochází denně do stacionáře, kde je jim podáváno léčivo (většinou jednou denně). Dále je také možno u některých pacientů zahájit terapii tímto způsobem bez předchozí hospitalizace.

Výběr pacientů:
O indikaci této formy terapie rozhoduje infektolog formou klinického konzilia ve spolupráci s ošetřujícím lékařem a po podrobné diskuzi s pacientem.  Vhodným kandidátem je pacient klinicky stabilní, bez známek akutně probíhající sepse, s možností transportu z domova a s dobrým sociálním zázemím. Nejvhodnější formou terapie je infuzní podání antibiotika jednou denně v prostorách stacionáře. Z toho důvodu se volí antibiotika s delším biologickým poločasem (ceftriaxon, gentamicin, amikacin, teikoplanin, prokain-penicilin). Žilní vstup je realizován nejčastěji formou jednorázové intravenózní kanyly (tzv. křidélko) nebo klasické intravenózní kanyly (tzv. flexila). U vybraných pacientů s indikací dlouhodobého podávání antibiotik (několik týdnů) lze využít periferně zaváděný centrální žilní katétr (tzv. Midline) nebo centrální žilní katétr (tzv. PICC), které se zavádějí pod sonografickou kontrolou.  

Diagnózy:

Vhodnými diagnózami jsou hlavně:

  • infekce kostí a kloubů (osteomyelitida, spondylodiscitida, septická artritida, infekce kloubní protézy)
  • infekce kůže a měkkých tkání (erysipel, celulitida)
  • Lymeská borelióza 2. a 3. stadia (např. neuroborrelióza)
  • infekce močových cest způsobené rezistentními původci (např. ESBL)
  • streptokokové infekce, v tomto případě je možné aplikovat depotní peniciliny intramuskulární formou, např. prokain-penicilin při akutní tonzilitidě či benzathin-penicilin jako profylaxe recidivy erysipelu

Organizaci péče o pacienta:
Odpovědnost za vedení péče o základní chorobu pacienta má ošetřující lékař, který pacienta odesílá do stacionáře (zejména pokud se jedná o neinterní obor jako ortopedie, neurochirurgie, urologie atd.). Infektolog je odpovědný za indikaci a vedení antibiotické terapie a za případné komplikace s ní spojené. V průběhu léčby konzultuje infektolog její průběh s ošetřujícím lékařem pacienta.  Klinika infekčních nemocí bude nepřetržitě sloužit jako kontaktní místo pro pacienty v případě komplikací léčby. Dle povahy komplikace bude situace vyřešena přímo na Klinice infekčních nemocí nebo na oddělení Emergency ÚVN (případně jiných oddělení ÚVN).
Pacient v režimu OPAT bude po celou dobu aplikace léčiva pod dohledem sester Kliniky infekčních nemocí. Bude mu poskytnuta standardní péče včetně edukace, dále bude řádně vedena dokumentace včetně informovaného souhlasu.

Odpovědný lékař: MUDr. Anna Burantová