„Pouhá slova díků nestačí,“ odpověděl bývalý pacient Jan Šebek na otázku, proč se rozhodl věnovat Ústavu radiační terapie (ÚRT) vlastní umělecké dílo. Socha byla pokřtěna tento týden za přítomnosti personálu i samotného autora a je k vidění v budově CH3 v čekárně.
Před několika lety onemocněl Ing. Jan Šebek papilárním karcinomem štítné žlázy, který mu postupně metastázoval do lymfatických uzlin. Prodělal operaci a následně i radiační terapii pod vedením MUDr. Ferdinanda Třebického, přednosty ÚRT. Nyní je karcinom v remisi, pan Šebek proto chtěl týmu zdravotníků poděkovat i jinak než slovně.
„Socha je z části z kamene a ze skla. Bylo to poprvé, co jsem použil právě sklo. Přál jsem si, aby socha vyjádřila, jak moc si přeji poděkovat lékařům a dalšímu ošetřujícímu personálu, a také mým blízkým, kteří mě doprovázeli na ozařování. Zároveň bych chtěl sochu věnovat těm, kteří momentálně ještě svůj boj s nemocí stále vedou,“ řekl na křtu sochy Jan Šebek, podle kterého tak z jeho onemocnění vzešlo i něco dobrého. Začal totiž tvořit sochy až ve chvíli, kdy onemocněl, a tím si splnil své sny z mládí.
Socha dostala kvůli svému tvaru přezdívku „kreveta“. Pan přednosta ale přišel s jinou teorií: „Tvar sochy představuje úspěšnost radioterapie. Jakmile se objeví tento tvar na zobrazovacím vyšetření, tak to znamená, že dochází ke kompletní regresi ozařovaného ložiska,“ uvedl MUDr. Třebický a poděkoval svému bývalému pacientovi za jeho dar.
Ve skutečnosti se socha jmenuje „Vínek“. A proč? „Když jsem začal tvořit, napadlo mě rčení, bylo nám dáno do vínku´. To se týká každého z nás. Někomu bylo dáno do vínku sochat, někomu léčit lidi. Takže doufám, že každý si ten svůj vínek v soše najde,“ uzavřel umělec Jan Šebek.