V atriu pavilonu „A“ Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha byla zahájena výstava s názvem IRAQ 2003. Na patnácti panelech připomíná působení 7. polní nemocnice (PN) v jihoirácké Basře a bude zde veřejnosti přístupná až do 15. září 2023.
Kontingent 7. PN v Iráku působil v rámci mezinárodní mise Iraqi Freedom v období duben–prosinec 2003. Kromě péče o zdraví příslušníků koaličních vojsk polní nemocnice po celou dobu poskytovala rozsáhlou zdravotní péči místnímu civilnímu obyvatelstvu vyčerpanému válkou. Za necelých osm měsíců se v kontingentu během dvou rotací vystřídalo dohromady přes 600 vojáků – vojenských lékařů, zdravotníků, ženistů, logistů, příslušníků CIMIC, vojenské policie a dalších vojenských odborností. Ti si nyní kulaté výročí připomínají mimo jiné prostřednictvím této výstavy, kterou sami připravili.
Výstava představuje jednotlivé součásti nemocnice včetně průběhu její stavby a přibližuje také náročné a pro účastníky krajně neobvyklé podmínky, které na místě panovaly. Náměstek ředitele ÚVN MUDr. Ivan Jeřábek vzpomínal hlavně na extrémně vysoké denní a s nadcházející zimou naopak velmi nízké noční teploty a také na záplavy, se kterými se účastníci potýkali v samém závěru mise.
Další část výstavy je věnována odborné práci nemocnice. Lékaři se v praxi setkávali s širokým spektrem diagnóz. V chirurgické praxi se opakovaly tři okruhy diagnóz: tzv. válečná poranění (střelná a šrapnelová zranění), popáleniny a zlomeniny dlouhých kostí. Chirurgický tým od června do září provedl 124 velkých operací v celkové anestezii, přičemž místní obyvatelé tvořili 90 % operovaných pacientů.
V kritických okamžicích nedostatku transfuzních přípravků byl originálním způsobem zaveden systém odběrů metodikou Walking Blood Bank a převodů plné krve od místních dárců i od příslušníků kontingentu.
V průběhu mise prošly nemocnicí stovky hospitalizovaných pacientů, v rámci ambulantní péče bylo ošetřeno několik tisíc pacientů, z toho významná část dětí.
„Na místě probíhal výběr dětí indikovaných k operacím, které nebylo možné v daných podmínkách řešit. Více než stovka malých pacientů pak byla v rámci humanitárního programu Medevac v gesci Ministerstva vnitra ČR transportována k léčbě v České republice. Program se zaměřil zejména na vrozené srdeční vady u dětí, kterým operace srdce následně umožnila nejen normální život, ale vůbec přežití do dospělého věku,“ připomněl ředitel Sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany brigádní generál Zoltán Bubeník.
Tehdejší velitel kontingentu MUDr. Mojmír Mrva zdůraznil, že „vysoké nasazení v extrémních podmínkách bylo možné jedině díky sehranému týmu, ve kterém jeho členové věděli, že se mohou jeden na druhého absolutně spolehnout.“
Mise měla kromě medicínského také značný humanitární rozměr. Příslušníci 7. polní nemocnice odvedli významnou práci počínaje spoluprací s místními zdravotnickými zařízeními, přes nepopulární třídění a rozdělování humanitární pomoci, až po podporu zajištění činnosti civilních neziskových organizací.
Za autory výstavy vyjádřil ředitel Ústavu leteckého zdravotnictví MUDr. Petr Chmátal přání, aby nebyla pouhým „zhmotněním historek starých zbrojnošů“. „Smyslem této výstavy by mělo být ukázat, že práce vojenského lékaře je nesmírně barevná, zajímavá a také důležitá. Doufejme, že některé mladé lékaře zaujme, a pokud výstava přivede alespoň jednoho lékaře do armády nebo primární péče, bude to skvělá zpráva.“
Výstava bude putovní, kromě ÚVN v Praze bude k vidění i v Brně a také v Olomouci a v Hradci Králové/na dalších místech.
