Na otázky o soutěži Do práce na kole odpovídá Roman Šedlbauer, který absolvoval v jednom kuse nejdelší trať. Pracuje jako vrchní sestra na fyzioterapii ÚVN. Je vyznavačem zdravého pohybu.
Co Vás motivovalo, abyste se do soutěže přihlásil?
Když jsem se dozvěděl o celorepublikové soutěži Do práce na kole, ani ve snu jsem neuvažoval o účasti. Do práce to mám 75 km a zdálo se mi to opravdu daleko. Pak jsem se dověděl o podpoře soutěžících v ÚVN, ale ani v té chvíli to nebyl rozhodující moment. Ten přišel jednou u oběda, kdy se mě zeptal Michal Filipek (budoucí šéf našeho týmu), zda bych nechtěl být součástí týmu Coolbanda. Zprvu jsem se mu vysmál, ale po chvíli jsem si řekl, že jednu cestu bych mohl dát, tak proč se nezapojit?
Co jste od soutěže očekával?
Jediné co jsem očekával,bylo ve zdraví dorazit domů (smích).
Soutěžil jste již v předchozích ročnících? S jakými výsledky?
Letos jsem měl premiéru.
Co vás na soutěži nejvíc bavilo?
No, přiznám se, že spíše než co mě bavilo by bylo lepší se zeptat, co mě stresovalo…byl to blížící se den D, kdy jsem měl trasu absolvovat (opět smích).
Na co jste myslel, když jste jel tak dlouhou trasu?
Byla to opravdu cesta plná zážitků. Na začátku trasy jsem myslel na ten strašlivý liják, po té na prasklé lanko zadní brzdy a při posledních 10 km jsem myslel, a to opravdu hooodně ,na svojí zadnici…..
Jak vidíte svou účast v soutěži příští rok?
No, pokud si do té doby opravím brzdu u kola, tak určitě do toho zase půjdu. (Pozn. bylo znát, že se Roman Šedlbauer opravdu těší. Sedí prý se mu už zase bezvadně.)
Zdravá nemocnice
