„Včasná diagnostika sepse (otrava krve) přináší významně příznivější výsledky léčby.“
Prof. MUDr. Michal Holub, Ph.D., přednosta Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN
„Z hlediska správného managementu SAB je zásadní odhalit primární zdroj infekce a poté je klíčové určit správný vyšetřovací a léčebný postup v týmové spolupráci s mikrobiologem, infektologem a klinickým farmaceutem.“
MUDr. Simona Arientová, Ph.D., MBA, Klinika infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN
Z tiskovky „Sepse vyvolaná zlatým stafylokokem a její řešení v ÚVN“, pořádané Klinikou infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN 9. září 2019 při příležitosti Mezinárodního dne sepse (připadajícího na 13. září).
„Problematice sepse se na našem pracovišti – zejména z pohledu infektologů – věnujeme již od počátku jejího ustanovení klinikou. V předchozích letech jsme při příležitosti Mezinárodního dne sepse upozorňovali opakovaně na závažnost tohoto onemocnění, poukázali na význam hygieny rukou jako významné prevence sepse, informovali jsme o některých konkrétních projektech časné diagnostiky v ÚVN. Letos bychom chtěli navázat a představit další z projektů, tentokrát zaměřený na sepsi způsobenou zlatým stafylokokem. Naším cílem je zajistit co nejvčasnější diagnostiku sepse, což umožní co nejdříve zahájit cílenou léčbu a tím docílit významně lepší prognózu a výsledky léčby,“ uvádí přednosta kliniky infekčních nemocí prof. MUDr. Michal Holub, Ph.D., uznávaný odborník na mechanismy rozvoje sepse, který se věnuje mj. výzkumu ukazatelů sepse v krvi.
Na tiskovce připomněl profesor Holub základní údaje k tématu sepse a předal slovo MUDr. Simoně Arientové, Ph.D., která představila cíle a výsledky projektu zaměřeného na management sepse vyvolané zlatým stafylokokem.
Sepse
Sepse (otrava krve) může postihnout každého, především však osoby s organizmem oslabeným věkem (novorozenci, senioři), poruchou imunity (AIDS, nemocní s cukrovkou), náročnějšími operačními zákroky, zraněním (těžké úrazové stavy, popáleniny), u pacientů s bakteriálním zánětem ledvin (pyelonefritidou) či bakteriálním zápalem plic.
Bakteriémie vyvolaná Staphylococcus aureus – SAB (z anglického Staphylococcus aureus bacteremia) je nejčastější a velmi závažnou infekcí krevního řečiště s výskytem 10-30 případů na 100 000 osob za rok. Bylo prokázáno, že SAB má vyšší smrtnost (nákaza zlatým stafylokokem je v případě, že se bakterie dostane do krve, tj. způsobí sepsi, velmi závažná, umírá na ni až 28 % pacientů) a vede k významně delší hospitalizaci oproti infekcím krevního řečiště jiné etiologie, náklady na léčbu jsou prokazatelně vyšší. Zdrojem může byt infekce kůže a měkkých tkání, katétrová infekce, infekční endokarditida, osteomyelitida, pneumonie či absces s hematogenním šířením.
Rizikovými faktory pro vznik SAB jsou nejčastěji vyšší věk, mužské pohlaví, dále intravenózní užívání drog, z chronických onemocnění pak zejména diabetes mellitus, chronické renální selhání s nutností dialyzační terapie a probíhající imunosupresivní léčba.
„Z hlediska správného managementu SAB je zásadní odhalit primární zdroj infekce a po zjištění SAB je klíčové určit správný vyšetřovací a léčebný postup v týmové spolupráci s mikrobiologem, infektologem a klinickým famaceutem ,“ uvádí Dr. Arientová a pokračuje: „Cílem naší práce bylo zvýšit kvalitu péče o pacienty s touto závažnou diagnózou zavedením závazného standardu léčebného postupu u pacientů se SAB v ÚVN. Provedli jsme analýzu vycházející ze zjištění aktuální epidemiologické situace SAB v ÚVN - z vyhodnocení klinických ukazatelů průběhu SAB a nejdůležitějších indikátorů kvality péče identifikace problémů v diagnostice a terapii SAB. Vyhodnocovali jsme pacienty se SAB v ÚVN v letech 2015 a 2016 (retrospektivně) , 2017 a 2018 (prospektivně) a na základě vyhodnocení a porovnání získaných dat byly stanoveny standardy léčebného postupu.
Standardy určily postupy, které vedou k včasnému zjištění a určení zdroje SAB, časnému zahájení cílené antibiotické léčby - správnému výběru antibiotické terapie SAB, odpovídajícímu dávkování antibiotik (v ÚVN je v případě vankomycinu vždy průběžně konzultováno s klinickým farmaceutem, v případě oxacilinu je stanovena celková denní dávka s rozdělením do 4–6 dávek za den), určení odpovídající délky antibiotické terapie dle míry závažnosti infekce. Dále zahrnují i odběr kontrolních hemokultur 48–96 hodin po jejím nasazení a provedení dalších nezbytných vyšetření (echokardiografické vyšetření...).
Výsledky v zahraničí provedených metaanalýz dokumentují, že při vyšetření pacienta infektologem a při respektování jeho doporučení je pacient významně častěji správně diagnostikován a léčen, což přináší zkrácení hospitalizace a především celkově lepší prognózu. V metaanalýze je uváděna průměrná 26 % smrtnost SAB, která v případě infektologického konzilia u lůžka pacienta (zavedeného též v standardech ÚVN) poklesla na 12 %.
V ÚVN došlo k nastavení postupů zahrnující společné řešení případů infektologem, mikrobiologem a klinickým farmaceutem. Jejich zavedení (a respektování) v ÚVN vede k poklesu počtu úmrtí pacientů s touto diagnózou, zkrácení hospitalizace a celkově lepší prognóze léčby.
