Pokračujeme v exkurzu do života naší ÚVN. Tentokrát bylo třeba mimořádného úsilí i času vyhledat data a informace, neboť se věnujeme období od 21. srpna 1968 do roku 1989, obecně zažitém jako normalizace. Většina toho, co se odehrávalo v té době za zdmi nemocnice, nebylo veřejnosti přístupné. Z rozhovorů s pamětníky se dozvídáme, že nemocnice zažila jistý úpadek a že tehdejší vedení upřednostňovalo vojenskou kázeň a zadání před rozvojem odborností.

„Pražské jaro)* našlo ve vojenské nemocnici, jako v každém kolektivu inteligence, jednoznačnou podporu. Mezi vedoucími pracovníky snad nebyl jediný, kdo by nepochopil neudržitelnost dogmatického komunismu. Konec byl katastrofální. Ústřední vojenská nemocnice byla po sovětské okupaci nejprve prohlášena jedním ze tří protistranických center v armádě. Byla proto určena k exemplárnímu potrestání, 17 lidí mělo být vyloučeno propuštěno. ...Začaly pod velením plk. Šťastného prověrky a čistky, ve kterých pokračoval jeho následovník ve vedení nemocnice gen. Szabo. Nelze mu upřít snahu o spravedlnost, plnil však přesně a iniciativně nařízená strany prodchnutí v té době Brežněvovskou válečnou doktrínou.“

60 let Ústřední vojenské nemocnice, vydala Pražská vydavatelská společnost v srpnu 1998, s.14

 

 

Střípky

  • 1972 na I. vnitřním oddělení vzniká v Evropě ojedinělá koronární jednotka.
  • 1974 III. interní oddělení ve spolupráci s kožním oddělením zahájili experimentální léčbu psoriázy hemodialýzou.
  • 1975 II. interní oddělení provádějí první vyšetření žaludku flexibilním přístrojem.
  • interní oddělení zahájilo 1970 hemodializační léčbu.
  • Od r. 1976 ÚVN mezi prvními, kde chirurgické oddělení provádělo samostatně urgentní endoskopii horní části GIT při krvácení a kde byla zavedena kolonoskopie jako jedna z vyšetřovacích metod.
  • 1978 byla zaváděna endoskopická diagnostika onemocnění žlučových cest a pankreatu.
  • Za celé období postavena pouze nová ubytovna - 1978.
  • Jako jedno z prvních pracovišť má chirurgické oddělení svůj pooperační pokoj s monitorování základních funkcí.
  • 1980 instalován v ÚVN první celotělový CT přístroj 3. Generace, jako první v Československu.
  • 1982 nově zřízena resuscitační stanice jako součást ARO (ve své době velmi progresivní)
  • 1986 první použití hemoperfuzní léčby při léčení intoxikací.
  • Rozvoj čelistní a obličejové chirurgie, obor byl rozšířen na rekonstrukční a kraniofaciální chirurgii.
  • Po celé období nevznikla žádná klinika - působila tu stále jediná – neurochirurgická klinika.

 

 

)* Jako pražské jaro je označováno období politického uvolnění v Československu v roce 1968. Toto období začalo v roce 1967 na prosincovém plenárním zasedání ústředního výboru strany, 5. ledna 1968 se prvním tajemníkem ústředního výboru Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) stal Alexander Dubček, a pokračovalo do noci z 20. na 21. srpna téhož roku, kdy vojska Varšavské smlouvy v čele s armádou Sovětského svazu vstoupila do Československa, aby zastavila započaté reformy – Vpád vojsk Varšavské smlouvy.