Agrese a násilí se bohužel nevyhýbá ani zdravotnickým zařízením. Odbor bezpečnosti a krizového řízení (OBKŘ) ÚVN se trvale intenzivně věnuje zajištění maximálně možného bezpečí pacientů i zaměstnanců a především prevenci. Připravil projekt zahrnující analýzu stavu, na kterou navázal cyklus seminářů zaměřených na téma chránit před útoky různých typů násilí. V celkem třinácti seminářích uskutečněných v průběhu měsíce srpna a začátku září se proškolilo na 200 zaměstnanců ÚVN. Vyvrcholením projektu, na který ÚVN obdržela převážnou část z dotací Ministerstva zdravotnictví z „Programu na zvýšení ochrany měkkých cílů v resortu zdravotnictví“, pak bylo metodické cvičení na ochranu měkkých cílů pořádané OBKŘ v koordinaci s PČR v prostorách ÚVN v pavilonu A.
Semináře
„Semináře provedly frekventanty vhodnými a doporučenými postupy při útoku násilníků, extrémistů, osob s kriminální motivací, osob útočících z čistě osobních důvodů nebo útočníků duševně nemocných. Těší nás, že účastníci seminářů vysoce hodnotili především praktické poznatky, které jim pomohou lépe se připravit na možná rizika, s nimiž se jako zdravotníci i nezdravotníci pracující v nemocnici mohou setkat, stejně tak je mohou aplikovat i v běžném životě. Na závěr každého semináře účastníci hodnotili získané poznatky. Jednoznačně shodovali, že lektoři ze společnosti SEC Agency s.r.o. odvedli skvělou práci s maximálním nasazením a předávali své bohaté dlouholeté zkušenosti v praktických ukázkách a modelových situacích,“ shrnuje za pořádající OBKŘ ÚVN majorka Lucie Vítová.
Zaznamenáno mezi účastníky:
...Seminář mě obohatil novými poznatky, jak se chovat a jak zvládat situace, do kterých se běžně člověk nedostane. Ujasnila jsem si některé situace, ve kterých bych dosud reagovala, myslím si, zcela opačně. Nejzajímavější a nejpřínosnější pro mě byla autentická videa a názorné ukázky situací, jež mohou nastat v každodenním životě. Super také bylo představení ochranných pomůcek proti útočníkovi - např. pepřový sprej znám - ale dosud bych se ho bála asi použít. Se situacemi probíranými v semináři jsem se naštěstí v osobním životě zatím nesetkala a doufám, že nesetkám. Každopádně za mě byl seminář naprosto úžasná záležitost - takhle nadšená z výuky jsem nebyla hooodně dlouho... I.CH.
...Seminář byl pojat vhodnou formou a přednášející lektor uměl zaujmout a vyzdvihnout to nejpraktičtější pro běžný život. Za přínosné považuji praktické ukázky a především zapojení posluchačů do "akcí". Velmi zajímavé byly rovněž příběhy z praxe a videa. Ve svém životě jsem se setkala jednou s panickým strachem skupiny cestujících a vzápětí hromadným útěkem z metra v Paříži. Byla to velmi nepříjemná zkušenost a v daný okamžik všichni přemýšleli stejně a hledali ten nejrychleji možný únik z metra na ulici. Při útěku jsem na schodech upadla a nikdo mi v ten moment nepomohl, všichni se soustředili jen na sebe. Nic se mi naštěstí nestalo, byla jsem na okraji schodiště a rychle jsem se snažila postavit a vyběhnout...M.K.
... Před několika lety jsme zaznamenali střelbu také v ÚVN. Nebyl to útočník v pravém slova smyslu, nechtěl zabíjet druhé, chtěl zbraň využít k uskutečnění svého záměru: zastřelit sebe a darovat orgány potřebným. Vše dopadlo dobře, nikdo zraněn nebyl, PČR zasáhla včas, ale v ohrožení bylo do příjezdu zásahové skupiny několik zdravotníků a došlo i na střelbu. Právě to, že se připomněla a rozebrala událost , která se přihodila v naší nemocnici, bylo velmi adresné a silné. Utvrdilo nás to, že máme být ve střehu. ... L.P.
...Seminář mě donutil se zamyslet, co bych dělala, kdyby se něco takového stalo přímo tady, v nemocnici. Uvažovala jsem, že je možná na místě se v okolí mého pracoviště podrobněji porozhlédnout, projít si únikové východy, kam bych se schovala a co bych použila v rámci sebeobrany. Zkrátka, počítat i s takovou možností, že se situace, o kterých hovořili na školení, můžou klidně stát kdykoliv.Za nejzajímavější považuji určitě reálné situace zachycené kamerami. Pro někoho byly možná záběry drastické, někomu z toho může být až špatně – ale byla to realita!. Myslím si, že je zcela nezbytné vidět skutečné situace, bez přikrášlení a bez cenzury, aby si byli lidi toho rizika vědomi. Ne úplně zbytečně se říká: „Lepší jedenkrát vidět, než tisíckrát slyšet“. Nejpřínosnější byl pro mě osobně poznatek, že bych měla být „přítomna“, když kráčím světem. Většinou jsem ponořena do svých myšlenek a absolutně vypouštím okolí. K tomu mám ještě i sluchátka. Takže se určitě zaměřím na dívání se kolem sebe a hlavně na zpozornění, když uvidím podezřelou situaci. S násilnictvím jsem se bohužel již potkala. Byla to zvláštní situace, které dodnes úplně nerozumím. Stala se mi na cestě domů z práce večer. Když jsem vystoupila z autobusu, začal mě pronásledovat mladík, který se mě pořád ptal kam jdu a proč jsem taková. Neznala jsem ho, ale on si zjevně myslel, že zná mě. Byl zřejmě pod vlivem . Nejdřív jsem s ním komunikovala, když se mě ale začal dotýkat, lekla jsem se, a úderem ho odstrčila. A on mi úder vrátil. Skončilo to naštěstí dobře, sám se vylekal, když mně uhodil, následně se rozsvítilo světlo ve vchodu paneláku, ve kterém jsem bydlela a mladík utekl pryč. Tři týdny mě bolela lícní kost a bála jsem se chodit pěšky. Ale pak jsem se s tím vyrovnala, protože to byla situace, kterou jsem nevyprovokovala, byla jsem jenom v špatnou dobu na špatném místě. Jak bych reagovala teď? Nevím jestli bych teď udělala něco jinak, akorát bych si už možná dříve vyhodnotila nebezpečí. D.Š.
..Seminář opět připomenul nutnost předvídání některých situací a řízení se šestým smyslem. Vynikající byly praktické ukázky se zapojením účastníků semináře. Stále potkávám sportovce i běžně jdoucí lidi, kteří mají sluchátka na uších a vlastně ztrácí pojem o vývoji situace a dění okolo nich. Zase budu muset doma probrat s dětmi nutnost nenosit sluchátka v obou uších, ale jen v jednom a hudbu si naplno poslouchat do sluchátek doma, kde jsou v bezpečí. Nejlepší je vždy praktické vyzkoušení situací, které mohou nastat, a proto se velice těším s dcerou na nácvik 7. 9. To je ta realita spojená s hlukem a prožitím nebezpečí, která vás nutí se i po skončení chovat jinak. Dívat se po únikových východech, hodnotit kina, supermarkety z hlediska možného úniku....I.K.
Cvičení
Bezpečnostní cvičení: Jak reagovat při agresi a násilí?
Agrese a násilí se bohužel nevyhýbá ani zdravotnickým zařízením. Odbor bezpečnosti a krizového řízení (OBKŘ) ÚVN se trvale intenzivně věnuje zajištění maximálně možného bezpečí pacientů i zaměstnanců s důrazem na prevenci. Pro letošní rok připravil OBKŘ projekt zahrnující analýzu stavu a na ni navazující cyklus seminářů zaměřených na téma Jak se lze chránit před útoky násilníků. V celkem třinácti seminářích uskutečněných v průběhu měsíce srpna a začátku září se proškolilo na 200 zaměstnanců ÚVN. Vyvrcholením projektu, na který ÚVN obdržela převážnou část financí z dotací Ministerstva zdravotnictví z „Programu na zvýšení ochrany měkkých cílů v resortu zdravotnictví“, pak bylo metodické cvičení na ochranu měkkých cílů, pořádané OBKŘ v koordinaci s PČR v prostorách ÚVN v pavilonu A. Cílem byl praktický nácvik reakcí na různé modelové situace simulující napadení personálu, pacientů a dalších návštěvníků ambulantní části.
V atriu pavilonu A se první zářijovou sobotu (7. 9.) již od časného rána připravovali organizátoři – OBKŘ ÚVN ve spolupráci s PČR (pohotovostní motorizovanou jednotkou a pořádkovými jednotkami) v koordinaci s SEC Agency s.r.o. - na jednotlivé modelové situace. Na osmou hodinu se shromáždilo na šest desítek účastníků - figurantů, z nichž více než polovina byli zaměstnanci ÚVN, zbývající přišli z Policejní akademie, ČVUT, Nemocnice Na Bulovce, nechyběli ani studenti SŠ Veřejno-právní a České akademie obchodní.
Ještě než se úderem deváté cvičení započalo, obdrželi všichni nezbytné organizační i bezpečnostní pokyny a informace o průběhu cvičení. Bylo připraveno celkem osm modelových situací, při nichž mělo postupně dojít k agresivnímu chování, napadení zbraní jako je nůž, pistole, samopal a na závěr nástražným výbušným systémem. Začínalo se od těch méně nebezpečných...
Na recepci ambulance si agresivní pacient vyžaduje přednostní ošetření. Násilím chce vejít do ambulance. Hlasitě se domáhá lékaře. Řve, pobíhá po čekárně – ... nacvičuje se první situace – prověřuje se reakce zaměstnanců. Ti okamžitě volají linku bezpečnostní služby. Pouhé dvě minuty nato již jsou strážní na místě a snaží se uklidnit agresora a zároveň návštěvníky vyvést z budovy do bezpečí.
„Před cvičením jsem se zúčastnila školení plné rad a instruktáží, jak se zachovat v takto vypjatých a nebezpečných situacích.To bylo výborné. Hodně mi to nyní pomohlo. Vzpomněla jsem si na rady, které zazněly při školení. Měla jsem pocit, že se rychleji rozhodnu, vím, co dělat, lépe reaguji. Právě rychlost správné reakce rozhoduje a zachraňuje. Prověřit si své reakce v tak dobře nasimulované situaci, která vás naprosto pohltí, vtáhne do děje a vás ani nenapadne, že se vše odehrává - naštěstí - jen „jako“, je nenahraditelné. Na okamžik mi sice ztuhly nohy, ale mozek pracoval na plné obrátky,“ popisuje jedna z účastnic a dodává: „Bylo dobře, že jsme si to mohli vyzkoušet víckrát. I když byla pokaždé situace jiná, člověk získával s každým opakováním trochu větší jistotu.“
Modelové situace se stupňovaly. Akce střídá akci, vždy následuje vyhodnocení, doporučení, co dělat lépe.
Poslední situace. Útočníci berou rukojmí. Střelba Křik. Panika. Reakce jsou různé, v hlavách blikne vzpomínka na radu: USB: uteč, schovej se, bojuj! A tak mnozí utíkají ve snaze opustit nebezpečný prostor, využívají únikových východů, pod vedením bezpečnostní služby vybíhají z atria. Druzí leží nehybně na zemi, další se snaží volat linku 158, přivolat pomoc. V atriu je nastražen výbušný systém, útočník vyhrožuje, že ho odpálí. S příjezdem Policie je na místě i vyjednavač....útočník je odhodlán zemřít , nástražným výbušným systémem zabít lidi kolem sebe - návštěvníky i zaměstnance...modelová situace vypadá velmi reálně, v rámci cvičení se s výbuchem počítá. Zasahuje Policie. Výbuch, Policie zatýká dva útočníky, lidé opouštějí budovu. Konec akce Uvolnění.
Následuje celkové vyhodnocení. Cvičení je u konce.
„Bylo to dokonale připravené, děkujeme za možnost účastnit se cvičení, organizačně to muselo být pro všechny, kdo se podíleli na přípravě, velmi náročné. Organizátoři dokázali všechno dokonale připravit a namodelovat situace tak, že byly od reálných k nerozlišení. Nikdo z nás nechce, aby se podobné situace, které jsme dnes cvičili, skutečně staly. Ale uvědomujeme si, že agrese a projevy násilí se nevyhýbají ani zdravotnickým zařízením. Na takové mimořádné události se nikdy nedá připravit stoprocentně, ale cvičením můžeme přispět ke snížení jejich negativních dopadů,“ zaznívalo shodně od účastníků. Student, který se takového cvičení účastnil poprvé, doplnil: „Nikdy jsem nic podobného nezažil a doufám, že ani naostro nezažiju, tohle bylo opravdu silné.... Krev byla jen barva, poranění namaskovaná, ale přesto jsem byl překvapený, když zazněl výstřel, přišel nečekaný útok...“
„Nejen přípravy musely být náročné, určitě se bude muset vše po skončení vrátit do původního stavu,“ zaznívá od dalších účastníků.
Když v pondělí usedali v čekárnách pavilonu A do židlí skuteční pacienti, neměli ani tušení, co se tu v sobotu odehrávalo. Naštěstí jen cvičně, všichni účastníci se vraceli domu zdraví a v pořádku, nicméně s nesmazatelným prožitkem mimořádné situace.
"Cvičení tohoto typu jsou velmi přínosná, ve zdravotnickém prostředí mimořádná. Nám se v ÚVN daří pořádat cvičení obrany před aktivními útočníky již několik let díky skvělé spolupráci s Policií České republiky. Poděkování patří samozřejmě všem, kdo se na přípravě i průběhu cvičení podíleli: OBKŘ ÚVN, PČR, kaskadérům, SEC Agency s.r.o. a všem účastníkům, kteří dobrovolně v době svého volna neváhali přijít. Velmi si ceníme také dotací, které jsme na projekt obdrželi od Ministerstva zdravotnictví Programu na zvýšení ochrany měkkých cílů v resortu zdravotnictví. Zkušenosti, které každý účastník získává, jsou jedinečné. Pro nás, pořadatele, je zase velmi důležité vyhodnocení všech postupů a z nich plynoucí opatření," uzavírá Ing. Jiří Hájek, náměstek ředitele ÚVN.
