Přesně před 130 lety 8. listopadu 1895 učinil německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen na univerzitě ve Würzburgu objev, který navždy změnil svět vědy, techniky a především medicíny. Při svých experimentech s katodovými paprsky a elektrickými výboji ve vakuových trubicích si všiml, že do té doby neznámé záření dokáže projít neprůhlednými materiály a způsobit fluorescenci stínítka umístěného opodál. Paprsky označil písmenem X, jako symbol neznámého. Záhy zjistil jejich neuvěřitelnou schopnost pronikat i lidským tělem a vytvářet stínové obrazy vnitřních struktur. První historický rentgenový snímek, který pořídil 22.12.1895, byla ruka jeho manželky Anny Berthy, na němž byly jasně viditelné kosti a prsten.
Vliv objevu paprsků X na medicínu byl okamžitý a revoluční. Lékaři získali neinvazivní metodu pro "nahlédnutí" do lidského těla, bez nutnosti tělo otvírat. Rentgenové zobrazení se stalo základním nástrojem pro rychlou a přesnou diagnózu zlomenin, vykloubení, lokalizaci cizích těles. Zobrazení vnitřních struktur před operací a během ní dramaticky zvýšilo bezpečnost a úspěšnost chirurgických zákroků. Záhy se ukázalo, že rentgenové záření pomáhá odhalit tuberkulózu plic, ledvinové a žlučové kameny a později i nádorová onemocnění. Pro zajímavost, jedním z průkopníků radiologie v Čechách byl významný chirurg, anatom a rektor UK profesor. MUDr. Rudolf Jedlička.
Vliv objevu paprsků X na medicínu byl okamžitý a revoluční. Lékaři získali neinvazivní metodu pro "nahlédnutí" do lidského těla, bez nutnosti tělo otvírat. Rentgenové zobrazení se stalo základním nástrojem pro rychlou a přesnou diagnózu zlomenin, vykloubení, lokalizaci cizích těles. Zobrazení vnitřních struktur před operací a během ní dramaticky zvýšilo bezpečnost a úspěšnost chirurgických zákroků. Záhy se ukázalo, že rentgenové záření pomáhá odhalit tuberkulózu plic, ledvinové a žlučové kameny a později i nádorová onemocnění. Pro zajímavost, jedním z průkopníků radiologie v Čechách byl významný chirurg, anatom a rektor UK profesor. MUDr. Rudolf Jedlička.
Díky Röntgenově rozhodnutí nepatentovat svůj objev, se paprsky X rychle rozšířily do celého světa, a to pro dobro lidstva. Za svůj objev a přínos vědě obdržel Wilhelm Conrad Röntgen v roce 1901 první Nobelovu cenu za fyziku.
Dnes jsou přístroje, které využívají rentgenové záření, nepostradatelným pilířem moderní diagnostiky. Principy zobrazování pomocí rtg záření položily základ pro další sofistikované diagnostické metody, jako je výpočetní tomografie (CT), digitální subtrakční angiografie (DSA) a hybridní metody jako je PET/CT apod.
Využití rentgenového záření se nedávno opět stalo významným vědeckým tématem, neboť 1.4.2025 byl proveden první rentgenový snímek mimo planetu Zemi, a to na oběžné dráze na palubě lodi Crew Dragon. Objev W.C.Röntgena tak obrazně překročil pozemské hranice.
8. listopadu tedy na počest významného vědce a jeho objevu slavíme Světový den radiologie. Je to připomínka, že za každým významným pokrokem na poli vědy a techniky, stojí nezdolný lidský duch a neustálá touha bádat a poznávat nepoznané. Važme si tedy těchto objevů a osobností, které za nimi stojí.
