7. března 2025 uplynulo 175 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice v Praze (ÚVN) si ve stejný den připomněla také 100 let od chvíle, kdy byla, právě u příležitosti narozenin T. G. M., divizní nemocnice č. 1 přejmenována na „Masarykovu nemocnici“ – předchůdkyni dnešní ÚVN. Obě data jsou pro naši nemocnici velmi významná, ředitel ÚVN Václav Masopust, náměstek pro ekonomické řízení Tomáš Perutka a vedoucí právního odboru Lukáš Miklas proto v polovině března položili květinu u sochy T. G. M. na Pražském hradě.
„Masaryk byl velký vizionář a cítil, že pro dobře fungující armádu, kterou buduje k obraně vlasti, potřebuje také vynikající vojenské zdravotnické zařízení. Díky založení Masarykovy nemocnice tak následně mohla vzniknout nemocnice, která tehdy patřila k nejmodernějším na světě,“ uvedl k výročí ředitel ÚVN Václav Masopust.
26. března 1925 Národní shromáždění přijalo zákon č. 68/1925 Sb., o stavbě nové Masarykovy vojenské nemocnice v Praze, který počítal s tím, že do postavení nového areálu v Břevnově bude Masarykova nemocnice dál fungovat na Karlově náměstí, Pohořelci a dalších místech.
První československý prezident navštívil Masarykovu nemocnici poprvé osobně 21. května 1925. V kronice divizní nemocnice č. 1 v Praze je návštěva popsána takto: „Shlédl adaptace, jež byly provedeny v bývalé posádkové nemocnici a které ji přeměnily v moderní nemocnici. (…) Prohlédl si oddělení chirurgické, ambulatorium zubní, vnitřní oddělení s laboratoří, oddělení gynekologicko-porodnické a rentgen.“
Kronika cituje i samotného Masaryka, který byl podle všeho s prohlídkou spokojen: „Se vším, co jsem uviděl, zvláště pokud se týče čistoty, zařízení a vybavení, byl jsem velice spokojen a přál bych, abyste našli v budoucí nové nemocnici tak prostorné místnosti.“
Vznik nového areálu Na Bateriích v Břevnově ale ovlivnila (mimo jiné) hospodářská krize z počátku 30. let a stavět se proto začalo až o 11 let později – slavnostní výkop byl proveden 2. března 1936.
Masarykova vojenská nemocnice zahájila činnost v nových prostorách 1. srpna 1938, kdy byla přestěhována většina oddělení ze staré budovy na Karlově náměstí a z odloučeného oddělení pro nemoci vnitřní z kasáren na Pohořelci. První pacienti pak nastoupili 1. září 1938.
Podrobnosti k historii ÚVN – včetně období 2. světové války, poválečných let i komunistického režimu – si můžete přečíst zde: Historie ÚVN
