Zprávy a zajímavosti
7. března 2025 uplynulo 175 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice v Praze (ÚVN) si ve stejný den připomněla také 100 let od chvíle, kdy byla, právě u příležitosti narozenin T. G. M., divizní nemocnice č. 1 přejmenována na „Masarykovu nemocnici“ – předchůdkyni dnešní ÚVN. Obě data jsou pro naši nemocnici velmi významná, ředitel ÚVN Václav Masopust, náměstek pro ekonomické řízení Tomáš Perutka a vedoucí právního odboru Lukáš Miklas proto v polovině března položili květinu u sochy T. G. M. na Pražském hradě.
„Masaryk byl velký vizionář a cítil, že pro dobře fungující armádu, kterou buduje k obraně vlasti, potřebuje také vynikající vojenské zdravotnické zařízení. Díky založení Masarykovy nemocnice tak následně mohla vzniknout nemocnice, která tehdy patřila k nejmodernějším na světě,“ uvedl k výročí ředitel ÚVN Václav Masopust.
26. března 1925 Národní shromáždění přijalo zákon č. 68/1925 Sb., o stavbě nové Masarykovy vojenské nemocnice v Praze, který počítal s tím, že do postavení nového areálu v Břevnově bude Masarykova nemocnice dál fungovat na Karlově náměstí, Pohořelci a dalších místech.
První československý prezident navštívil Masarykovu nemocnici poprvé osobně 21. května 1925. V kronice divizní nemocnice č. 1 v Praze je návštěva popsána takto: „Shlédl adaptace, jež byly provedeny v bývalé posádkové nemocnici a které ji přeměnily v moderní nemocnici. (…) Prohlédl si oddělení chirurgické, ambulatorium zubní, vnitřní oddělení s laboratoří, oddělení gynekologicko-porodnické a rentgen.“
Kronika cituje i samotného Masaryka, který byl podle všeho s prohlídkou spokojen: „Se vším, co jsem uviděl, zvláště pokud se týče čistoty, zařízení a vybavení, byl jsem velice spokojen a přál bych, abyste našli v budoucí nové nemocnici tak prostorné místnosti.“
Vznik nového areálu Na Bateriích v Břevnově ale ovlivnila (mimo jiné) hospodářská krize z počátku 30. let a stavět se proto začalo až o 11 let později – slavnostní výkop byl proveden 2. března 1936.
Masarykova vojenská nemocnice zahájila činnost v nových prostorách 1. srpna 1938, kdy byla přestěhována většina oddělení ze staré budovy na Karlově náměstí a z odloučeného oddělení pro nemoci vnitřní z kasáren na Pohořelci. První pacienti pak nastoupili 1. září 1938.
Podrobnosti k historii ÚVN – včetně období 2. světové války, poválečných let i komunistického režimu – si můžete přečíst zde: Historie ÚVN
- Základní údaje
Ředitel ÚVN plk. gšt. MUDr. Václav Masopust, Ph.D., MBA, LL.M, DBA spolu s předsedou Vědecké rady ÚVN prof. MUDr. Petrem Urbánkem, CSc. na konci ledna předal vybraným lékařům Ceny za vědecké publikace za rok 2023. Ocenění dostaly tři ženy a čtyři muži, všem oceněným gratulujeme.
- Základní údaje
Lepší možnost pohybu, přesnější zobrazení, větší komfort a bezpečnost pro pacienta – tyto výhody přináší speciální systém určený pro oční operace, který využívá virtuální realitu. Součástí XR 3D mikroskopu jsou speciální 3D brýle, jejichž vývoj inspirovaly helmy pilotů stíhaček F-35. Nyní si moderní technologii mohli vyzkoušet i odborníci z Oční kliniky ÚVN.
- Základní údaje
Evropská iniciativa v oblasti zdraví vyhlásila 18. listopad Evropským antibiotickým dnem. Jeho cílem je poukázat na rizika, která jsou spojena s nadužíváním antibiotik. Šíření rezistence bakterií vůči antibiotikům se totiž stalo globálním problémem. K osvětě se připojila i Ústřední vojenská nemocnice.
Každý rok zemře v Evropské unii (EU) víc než 35 tisíc lidí na infekce odolné vůči antimikrobiálním látkám. Úmrtnost způsobená těmito infekcemi je srovnatelná s úmrtností na chřipku, tuberkulózu a HIV/AIDS dohromady.
Každý třetí mikroorganismus zjištěný u infekcí spojených se zdravotní péčí jsou bakterie rezistentní vůči důležitým antibiotikům, což omezuje možnosti léčby infikovaných pacientů.
Antibiotika vždy užívejte pouze na lékařský předpis a po celou předepsanou dobu. Samoléčba nebo sdílení antibiotik může zvýšit rezistenci bakterií vůči antibiotikům.
Řadě infekcí ve zdravotnických zařízeních i v komunitě lze předcházet správnou hygienou rukou. Často si myjte ruce vodou a mýdlem nebo pravidelně používejte dezinfekční přípravky na ruce na bázi alkoholu.
Další informace najdete v prezentaci:
pdf Evropský antibiotický den 2024(460 KB)
- Základní údaje
Digitalizace v laboratořích a transfuzní službě dnes, zítra a pozítří – takové bylo téma letošního ročníku Střešovického transfuzního dne v ÚVN.
„Jedná se o již 17. ročník celostátní konference, která se tradičně těší vysoké účasti, i letos máme 215 přihlášených a již před 2 týdny bylo nutné registraci ukončit. Téma konference je velmi aktuální. Digitalizace a elektronizace pracovních činností a služeb je fenomén dnešní doby a zdravotnictví není výjimkou,“ řekl plk. v záloze primář Oddělení hematologie a krevní transfúze MUDr. Miloš Bohoněk, Ph.D., který je odborným garantem konference.
Dodal, že transfuzní služba se svými laboratořemi a výrobou transfuzních přípravků tuto problematiku řeší dlouhodobě nejen ve svých provozech, ale i v interakci s klinickými odděleními.
Zaplněnou aulu kromě MUDr. Bohoňka přivítal také náměstek ředitele ÚVN pro ekonomické řízení Ing. Tomáš Perutka.
O centralizaci dat o transfuzní službě a Národním registru transfuzní služby hned na úvod promluvili odborníci z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).
Účastníky konference následně čekala celá řada odborných přednášek a diskuzí o současnosti i budoucnosti digitálního věku v transfuzní službě.
Děkujeme všem za velký zájem a těšíme se na příští ročník.
- Základní údaje
