Přestavte si, že jste pračlověk, který sleduje mamuta na území cizí tlupy. Bojíte se o život i o výsledek lovu. Co společného má dávný lov se současností? Je to stres. O tom, proč stres potřebujeme i proč nám ubližuje, jsme si povídali s klinickým psychologem Mgr. Pavlem Králem.
Vraťme se do chvíle pradávného lovu, ve kterém jsme lovcem i možnou obětí. Vaše tělo je jak napjatý luk – rychleji dýcháte a srdce tluče jak o závod. Zornice jsou rozšířené, veškerá energie jde do toho, abyste byli rychlejší, vnímavější, silnější (pro lov samotný i pro situaci, kdy byste se z lovce stali kořistí) a odolnější pro případ zranění. A teď skok do současnosti. Stojíte v koloně, spěcháte na poradu a víte, že pokud nedorazíte včas, bude zle. Máte strach a vaše tělo zareaguje úplně stejně, jako kdybyste pronásledovali mamuta.
Stres – kolikrát to slovo použijete jako omluvu svých potíží se zažíváním, nervů, nespavosti. Proč by ale měl mít na nás nějaké negativní dopady, když ho vlastně příroda "vymyslela" na naši obranu? Jaké následky může mít, pokud se mu vystavujeme často? O tom jsme si povídali s klinickým psychologem Mgr. Pavlem Králem, zástupcem primáře Ústředního lékařsko-psychologického oddělení Ústřední vojenské nemocnice Praha.
Co je stres?
"Odpověď organismu na strach. Ačkoli stres je poměrně moderní slovo, reakce s ním spojené jsou staré jako člověk sám. Na strach šlo odpovědět pouze dvěma způsoby – útěkem a útokem. A na obě varianty se muselo tělo zmobilizovat. Vše začíná pracovat v krizovém režimu – tak, abyste mohli podat co nejvyšší výkon a v případě zranění nesli co nejmenší následky. Krevní tlak se zvedne, srdce bije rychleji a rychleji dýcháme – jsme připraveni vydat víc energie, okysličit víc krve. Zorničky se nám rozšíří, abychom lépe viděli, periferie se odkrví pro případ menších krevních ztrát při zranění… V tuhle chvíli můžeme rychle utéct, ale i stejně rychle zaútočit."
Dnes jde o život málokdy, a přece – stres nastartuje stejnou mobilizaci těla, jako v pravěku. Proč?
"Jsme jako počítač. Na strach umíme prostě reagovat jen takto – jsme tak od přírody naprogramovaní. Tělo jen špatně rozezná předmět strachu. Neumí rozlišit ten, který nás zachvátí, když na nás míří zbraň například od strachu ze zubaře… Jakmile se začneme bát, pak náš mozek spustí tuto poplachovou reakci."
Není to zbytečná reakce? Nebylo by lepší se jí zbavit?
"Nebylo. Je to přirozená a zakódovaná schopnost. Má nás chránit v případě nebezpečí, takže není dobré o ni přijít. Jsou chvíle, kdy je pro nás přínosem."
Čím nás stres ohrožuje, když je přirozený?
"Jak jsme si již řekli, stresem rozumíme stav organismu, který je odezvou na působící zátěž. Ohrožuje nás hlavně vyčerpání organismu z reakce na něj. Krátkodobě totiž stres zvyšuje výkon, soustředění, zlepšuje imunitu. Dlouhodobě ovšem působí přesně naopak. Pokud se tedy stav velkého vypětí opakuje moc často, pak se může stát, že energie dojde, imunita je oslabená… Také (zjednodušeně řečeno), když se mnohokrát zvedne tlak, může jednoho dne zůstat vyšší nastálo, když se kvůli přísunu energie zvyšuje často hladina krevního cukru, může se rozvinout diabetes atd. Zpravidla podle toho, kde máme své "slabé" místo."
Existuje metoda, jak stres zvládnout bez následků?
"Odpovědí na prožitý stres by měla být bezpodmínečná regenerace, sport, fyzická námaha. Prostě, pokud je naše tělo nastartováno k vysokému fyzickému výkonu, musíme mu ho i nabídnout. Jen tak využijeme energetický potenciál poplachové reakce a stres bude "odplaven" a "zapomenut" bez většího rizika. Zdravý životní styl je dobrou prevencí. Rozdělení času na práci a odpočinek, dostatek spánku a samozřejmě fyzický pohyb."
Jak na tuhle radu slyší Vaši pacienti?
"Hlavně se obecně neví, že se stresem se dá "vyjít" tak, že místo útoku či útěku jdeme běhat, zahrát si tenis nebo fotbal (či alespoň zrýt záhonek nebo vygruntovat byt). Prostě se fyzicky vydat. Bohužel málokdo je ochotný změnit svůj životní styl, i když zjistí, že mu škodí. Máme pacienty, kteří mají ze stresu rozličné zdravotní potíže. Vědí, že bez klidu, menšího vypětí v práci a pohybu s tím léky mnoho neudělají, ale slyšet to nechtějí. Současná medicína je vyspělá, spoustu obtíží dovede spolehlivě zmírnit. Takže ohled na vlastní zdraví (na příčiny potíží) nebývá vždy dostatečně motivující."
Může být stres přímou příčinou nějakého onemocnění?
"Je to stejné, jako když řeknete, že slunce může za to, že máte spálenou kůži. Za to ale nemůže ani tak sluníčko, ale vy, že jste se nenamazali, nechránili proti UV záření, i když jste věděli, jaké to může mít následky. A se stresem je to podobné."
