Bc. Štěpánka Boštíková DiS., MBA pracuje v ÚVN jako staniční sestra na lůžkovém oddělení ORL. Mgr. Matej Bakyta působí na Oddělení přípravy onkofarmak v Nemocniční lékárně ÚVN. Společně působí v Týmu edukačních specialistů a přednáší pro seniory nebo studenty středních škol. Jak přiznali v rozhovoru, nejprve byli ke zvoleným tématům jako např. sanorinismus nebo HPV trochu skeptičtí, hlavně jednalo-li se o dospělé publikum. Nakonec je překvapila nejen pozitivní odezva, ale také nízké povědomí o důležitých zdravotnických tématech. Jaká to jsou? A jaká je role edukačních specialistů v rámci ÚVN?
Jak dlouho už vlastně pracujete zde v ÚVN a jak jste se sem dostali?
Štěpánka Boštíková: Moje cesta sem byla zajímavá, pracovala jsem původně jako sestra v jiné pražské nemocnici, sem jsem přišla jako pacientka. Moc se mi tu líbilo, zejména prostředí. Nakonec mi bylo nabídnuto, abych zde nastoupila. Nyní už jsem 15 let věrná ORL klinice, kde nyní pracuji jako staniční sestra na lůžkovém oddělení.
Matej Bakyta: Do ÚVN jsem nastoupil před 12 lety, z toho deset let jsem působil jako lékárník ve veřejné lékárně. Po reorganizaci jsem v září 2023 zakotvil na oddělení přípravy onkofarmak, kde se podílím na přípravě cytotoxických léčiv a nově i radiofarmak.
Oba jste edukační specialisté. V čem vaše práce spočívá?
Boštíková: Plním funkci edukačního specialisty pro tracheostomované pacienty a mimo jiné připravuji i kurz Péče o pacienta s tracheostomií v rámci celoživotního vzdělávání pro pracovníky. Jsem členka týmu TAKOP (pozn. Tým auditorů kvality ošetřovatelské péče) a TES (pozn. Tým edukačních specialistů), v rámci, kterého se podílím na edukační činnosti i mimo ÚVN, prostřednictvím přednášek pro studenty středních škol anebo seniory v komunitních centrech.
Bakyta: Já jsem členem TES v ÚVN za sekci lékárenství a klinickou farmacii několik let. A v poslední době se právě společně se Štěpánkou podílím na přednáškové činnosti pro střední školy.
Co je vlastně edukační tým, který zde v ÚVN funguje a co je jeho úkolem?
Bakyta: Jedná se o jeden z multidisciplinárních týmů, který vede Mgr. Helena McMenamin, manažerka kvality z Oddělení řízení kvality zdravotní péče. Tým edukačních specialistů, jehož jsme součástí, se mimo jiné zaměřuje na zdravotní gramotnost jak pacientů, tak zaměstnanců. Podílíme se na přípravě edukačních materiálů v rámci nemocnice. Přednášíme o prevenci. Jak už jsme říkali, nejnovějším programem jsou přednášky na středních školách.
Edukační specialisty mohou využít i zaměstnanci ÚVN, jak konkrétně?
Boštíková: V Týmu edukačních specialistů působí řada specialistů z různých oborů a každý z nás se zabývá určitou činností v rámci edukace. Já, jak jsem říkala, pomáhám ve chvíli, kdy se buď pacient chystá k výkonu, kdy se mu má zavést tracheostomická kanyla, ať už natrvalo nebo jen na přechodnou dobu, nebo už k nám pacient jako trvalý nosič kanyly přichází a ocitne se na některém z našich oddělení. Může se stát, že ne všichni umíme všechno v rámci své odbornosti, a některá ze sester se s touto problematikou nikdy nesetkala, či si není jistá. V tu chvíli je možné kontaktovat edukačního specialistu a já přijdu, poradím a pomohu.
Zároveň samozřejmě edukuji i pacienty, pokud odchází domů s tracheostomickou kanylou, jak se o ni starat a spolu s nimi i rodinné příslušníky, jak postupovat v domácí péči, co budou potřebovat atd.
Bakyta: Možná bych tady zmínil, že pokud by měl někdo z kolegů zájem působit taky jako edukační specialista za svou oblast, nebo jakkoliv se podílet na podpoře zdravotní gramotnosti, určitě se může přihlásit. Angažovaných lidí není nikdy dost.
Mluvili jste o přednášení na školách jako o novém projektu, jak dlouho tedy školíte?
Boštíková: Není to úplná novinka, projekt běží již dva roky, kdy v rámci dlouhodobé spolupráce se střední školou jsme byli osloveni, abychom v rámci projektu Studentských dnů, přispěli přednáškou z oboru ORL. Já jsem vybrala tři témata, o kterých bychom mohli přednášet - Sanorinismus, poruchy sluchu a problematiku HPV viru. Dále jsme ve spolupráci s Pacientskou radou ÚVN přemýšleli, kam dále bychom mohli naši činnost rozvíjet a volba padla na střední zdravotnické školy, azylové domy apod.
Bakyta: A já pak v rámci této přednášky doplňuju informace pohledem lékárenství a farmacie. Například u „sanorinismu“, což je označení pro somatickou závislost na nosních kapkách a sprejích určených k oplasknutí sliznice, mluvím o složení různých přípravků, možných alternativních přístupech léčby „ucpaného nosu“ a podobně. U HPV viru rozebírám podmínky a možnosti očkování.
Zmiňujete sanorinismus. Přiznám se, že jsem také netušila, že něco takového, jako je závislost na nosních kapkách, existuje. Můžete nám to přiblížit?
Bakyta: Pokud jste si někdy v lékárně kupovala dekongestantní kapky do nosu, věřím, že vám bylo řečeno, aby se přípravek používal omezeně, pouze pár dní, řekněme týden a ne déle. Pacienti někdy instrukci odkývají, no pak na ni zapomenou, nebo ji nedodrží s tím, že si řeknou „Jak by mi asi mohlo ublížit delší soustavné používání?“. No časem dochází k rozvoji adaptačních změn v receptorové výbavě cílové tkáně, a to je podkladem zmiňované závislosti.
Boštíková: Pokud máte rýmu, používáte kapky, abyste neměli nateklou sliznici. Jenže pokud je užíváte často a déle, než byste měli, tak se mechanismus obrátí. Sliznice zduří v závislosti na používaném léčivu a člověk má stále pocit ucpaného nosu, a tak kapky používá pořád dál. Stav může být komplikován záněty. V závažnějších případech může dojít až k proděravění nosního septa. Léčba je v tomto případě postupné odvykání, jako u každé jiné závislosti a lze provést i operační výkon zvaný laeserová mukotomie, jejíž efekt nemusí být dlouhodobý.
Jak jste vlastně tato témata vybírala?
Boštíková: To je zajímavá otázka. Tím, jak jsem 15 let na oddělení a nemám vhled do ambulantní péče, tak jsem oslovila lékaře, aby mi poradili, s čím se na ně nejčastěji pacienti obrací. Jen jsem byla zpočátku skeptická ohledně témat a to především, když mi bylo doporučeno zařadit přednášku v rámci celoživotního vzdělávání i pro zaměstnance ÚVN.
Proč skeptická?
Boštíková: Říkala jsem si, že přeci nebudu dospělým lidem vykládat, jak si mají stříkat sprej do nosu. Ale jak žiju v medicínské bublině, tak jsem byla přesvědčená, že lidé o tom přeci ví, že na kapkách do nosu lze vytvořit závislost, že existuje nějaký HPV vir, že mladí lidé to mají vše načtené z internetu. A jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistila, že to tak není. Velmi mě překvapila pozitivní odezva a utvrdilo mě to v tom, že edukace má smysl, zejména u tak mladých lidí. K nám na ORL míří dospělí, kteří už mají pokročilé zdravotní problémy, a proto je třeba vzdělávat mladé lidi, aby se těmto problémům předcházelo, případně aby si uvědomili hned zpočátku, že např. v případě dlouhodobého užívání nosních sprejů si mohou zadělat na zdravotní problém. A také mě velmi překvapilo, že si spousta lidí spojuje HPV virus s gynekologickými obtížemi.
Aha, ale já třeba také…
Boštíková: A to je právě omyl. HPV virus se může vyskytovat právě i v hrdle.
Bakyta: To nejste jediná. Také spousta lidí neví, že imunizace proti HPV se netýká jen děvčat, ale že se mohou očkovat i chlapci. A další věc – není pravda, že tato vakcinace má přínos a smysl pouze pro dospívající. Očkovat proti HPV se mohou v principu i dospělí.
Boštíková: To je věc, kterou zmiňujeme při přednáškách pro dospělé v nemocnici a ti to zpravidla také netuší. Důležité je zajisté se nechat očkovat před zahájením sexuálního života. Ale má smysl se očkovat i v dospělosti, protože vakcína vás chrání i proti HPV viru, který se vyskytuje v krku. Výskyt orofaryngeálních nádorů se častěji vyskytuje u mužů, z nichž část vykazuje pozitivitu HPV viru.
A co vás překvapilo např. u přednášky poruchy sluchu?
Boštíková: Často si lidé neuvědomují, že celý den na nás působí různé zvukové fenomény. Na přednášce ukazujeme škálu decibelů, kterou některé věci vydávají, např. fén. Je to apel zejména na přípravu budoucího povolání. Jsou profese, které by si měly chránit sluch. Samozřejmě lidé používají často sluchátka, pouští si nahlas hudbu, chodí na koncerty, diskotéky a samozřejmě netuší, že toto všechno může sluch poškodit. Před Silvestrem jsme upozorňovali na nebezpečí petard. Pokud se vám stane, např. že vám zalehne ucho, píská vám v něm po nějakém hlasitém zvuku, měli byste zamířit k lékaři nejpozději do 48 hodin, ideálně do 24 hod. Tyto sluchové problémy jsou obvykle velmi dobře léčitelné.
Bakyta: Já v této části přednášky zmiňuju pár pomůcek – zdravotnických prostředků – pro ochranu sluchu.
Co má největší odezvu mezi těmito tématy?
Bakyta: Hodně reagují při sanorinismu, pokud zmíníme látku efedrin a její vztah k nelegálním drogám. Droga je takové „kouzelné slovo“, na které reagují všichni. A pak se případně začnou vyptávat na další léčiva, jako jsou např. kortikoidy, ptají se na složení, na vedlejší a nežádoucí účinky.
Co chystáte v rámci edukace do budoucna?
Boštíková: Hodláme přednáškovou činnost rozšířit na zdravotnické školy, abychom případně oslovili možné budoucí zájemce o práci zde v ÚVN.
A když se vás zeptám, co vás na vaší práci v ÚVN nejvíce naplňuje, jaká bude vaše odpověď?
Bakyta: Pokud si můžu na závěr dne říct, že jsem byl užitečný a produktivní, že se mi podařilo něco vytvořit či vyřešit, nebo jsem někomu pomohl.
Boštíková: Cítím se jistá v tom, co dělám, máme na ORL skvělý kolektiv, nedovedu si představit, že bych šla jinam. Je to takový můj druhý domov.
Bakyta: A pokud jde o přednášení, nejvíc mě baví možnost diskuse se studenty.
