Onemocnění mozku vyžaduje často velmi náročnou a zejména komplexní léčbu, kdy je zapotřebí propojení mnoha oborů. Ústav klinických neurooborů, který vede od listopadu 2024 prof. MUDr. David Netuka PhD., spojil odbornosti zabývající se centrálním nervovým systémem. Prof. Netuka v rozhovoru vysvětlil, jak ústav funguje nejen z hlediska péče o pacienty, ale také z pohledu vědecké a výzkumné činnosti.
Můžete, prosím, vysvětlit, co je Ústav klinických neurooborů a čím se zabývá?
Ústav klinických neuroborů je sdružení odborností, které se zabývají centrálním nervovým systémem. Zahrnuje neurochirurgii, neurologii, nově je tam neurorehabilitační péče, intervenční radiologie. Neustále spolupracujeme také s kolegy z Kliniky anesteziologie, resiscitace a intenzivní medicíny (KARIM). Bez excelentní neuroanestezie a neurointenzivní péče nemůže náš ústav fungovat. Dále spolupracujeme s kolegy z neuroradiologie, psychiatrie, psychologie a neuropatologie. Já se jako neurochirurg samozřejmě dívám na neurochirurgickou složku, ale velmi často je potřeba intenzivní neurohabilitace nebo něco specifického neurologického. Cílem je, aby tyto odbornosti spolu velmi intenzivně komunikovaly a staraly se naše společné neuropacienty. Dalším důležitým cílem se samozřejmě co nejrychlejší a nejkomplexnější péče, aby se pacienti mohli co nejdříve vrátit k běžnému životu.
Jaké jsou další přínosy ústavu pro pacienty?
Samozřejmě právě komplexnost léčby a její zrychlení.
Co bylo impulsem k založení tohoto ústavu?
Větší celek, pokud je funkční, je výkonnější a má lepší výsledky i možnosti. Chtěli jsme být provázáni, tak abychom se nedívali na medicínu jako na něco, kde existují bariéry – tedy že je něco striktně neurologické, něco je striktně neurochirurgické. Ústav přinesl sblížení těchto odborností a pružnější spolupráci.
Vy jste vyjmenoval specializace, které ústav sdružuje. Proč zrovna tyto? Všimla jsem si, že je tam i např. intervenční neuroradiologie a neurorehabilitace…
V dnešní době je velké množství cévních onemocnění v mozku, jak neurologických, tak neurochirurgických, které se léčí přes intervenční radiologii. Neurorehabilitace je nezbytná pro zlepšení pooperačních stavů pacientů. Na naše společné schůzky chodí i lidé z KARIM, protože řeší jak neuroanestezii, tak neurointenzivní péči. Co se týče patologie, tak zde je třeba analyzování patologických vzorků, různá molekulární a genetická vyšetření, protože bez kvalitní neuropatologické diagnózy my nemůžeme pacienta léčit. Dále spolupracujeme s psychiatrií. Zde doufám, že se spolupráce bude intenzivnější a bude se rozvíjet zejména neuropsychiatrie, která má přesah i do neurochirurgie a neurologie. Dále bych byl rád, aby se prohloubila spolupráce s psychologickou a logopedickou péčí. Velmi důležitá je neuroradiologie, tedy detailní zobrazování mozku a celého centrálního nervového systému. Zde je velký prostor nejen pro diagnostiku, ale i další výzkum. Jsem proto velmi rád, že primář Radiodiagnostického oddělení MUDr. Tomáš Belšan, CSc. plně podporuje výzkumné aktivity a podporuje lékaře ve svém týmu, aby dělali společné projekty s neurochirurgickou klinikou. Také jsme propojeni s Ústavem radiační terapie. Naši lékaři se podílí na radiochirurgickém ozařování pacientů. Zatím máme CyberKnife®, ale věřím, že budeme mít i další ozařovač. CyberKnife® byl původně zamýšlen pro neurochirurgii, ale je výhodný pro spoustu dalších diagnóz.
Ústav se primárně stará o „NEURO“ pacienty, jaké diagnózy řešíte nejčastěji?
Jedna z velkých oblastí je cévní onemocnění mozku, tedy nedokrvení mozku, mrtvic a krvácivé příhody. Další oblast je neuroonkologická, dále pečujeme o pacienty s epilepsií, zejména s refrakterní epilepsií. Jedná se o pacienty, u kterých nestačí na léčbu medikace. Tady se překrývá neurochirurgie s neurologií, protože většina pacientů je léčena neurology, ale pak jsou pacienti, kde je lepší provést chirurgický výkon nebo zavést neurostimulátor. Dále se staráme o pacienty s onemocněním páteře – jak s nádorovým, tak s degenerativním. Zde je naprosto zásadní neurorehabilitace.
Jací pacienti potřebují psychiatrické ošetření?
Pacienti s mozkovými nádory, ať už před operací či těsně po operaci, mají změny ve spektru psychiatrických diagnóz. Tyto stavy mají významné dopady na kvalitu života pacientů a je třeba, aby byli správně zaléčeni psychofarmaky nebo psychoterapií. Dále pak pokud má pacient nízkostupňový nádor, tak je dobré, aby měl jak psychologické, tak psychiatrické vyšetření, abychom mohli sledovat vývoj onemocnění, zda dochází ke zhoršení či zlepšení zdravotního stavu.
Často se o různých onemocněních říká, že jejich počet stoupá, zejména kvůli lepší diagnostice. Dá se toto říci i o nádorech mozku? V jaké míře se vyskytují?
Rozhodně stoupá počet mozkových metastáz. Ty my ne vždy operujeme, mnohé z nich se léčí ozařováním. Za častějším výskytem metastáz stojí zlepšující se onkologická péče, pacienti mají lepší prognózy a delší dobu dožití, takže se u nich častěji objeví metastázy mozku. Je to dáno i včasnou diagnostikou, máme totiž největší počet magnetických rezonancí na 100 tisíc obyvatel v porovnání s Evropou. Magnetická rezonance často odhalí náhodné nálezy, což se dříve nedělo.
Můžete nám přiblížit nějaký případ, kdy byla zapotřebí součinnost celého ústavu?
Naposledy to byl pacient s extrémně komplikovaných nádorem v hlavě. Byl sice nezhoubný, ale byl rizikově uložený ve vztahu k cévám, žilám a okolním mozkovým strukturám. Pacient byl dvakrát operován v zahraničí a neměl žádnou jinou životní šanci než podstoupit vysoce riskantní operaci. Pacienta jsme operovali, zkombinovali jsme intervenční radiologii, neurochirurgii, intenzivní péči. Průběh operace byl velmi složitý. Chvíli jsme se opravdu obávali, že pacienta ztratíme… Ale díky celému týmu jsme vše zvládli a pacient již odešel domů! A navíc v perfektním klinickém stavu.
Diagnóza nádoru každého jistě vyděsí, zejména pokud se jedná o mozek. Jaké bývají prognózy?
Záleží, o jaký nádor jde. Jsou nádory v mozku a v okolí mozku. Spousta nádorů, které vyrůstají z obalu kolem mozku, jsou nezhoubné. Tam je třeba kombinace operace a někdy radiochirurgie. Pacienta dokážeme vyléčit nebo udržet v dobrém stavu desítky let. Pak jsou nádory, které jsou pro pacienta závažné, ale to se bavíme o prognóze 10 až 15 let života, protože léčba se zlepšuje. Pak je bohužel část nádorů, které jsou agresivní, zhoubné, kde můžeme sice prodloužit život, ale rozhodující je zajistit kvalitní život po limitovanou dobu.
Využívá se v neurochirurgii robotická operativa?
V neurochirurgii je spíše používá kombinace intraoperační magnetické rezonance, intraoperační 3D ultrazvuk, intraoperační elektrofyziologické monitorace a intraoperační CT. V rámci neurochirurgických pracovišť v Česku máme k dispozici to nejlepší vybavení.
Čím se, kromě léčby, ještě ústav zabývá?
Máme výukové a vědecké pracoviště společně s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy, kde vyučujeme jak studenty pregraduální, tak postgraduální studenty. Dále se věnujeme výzkumným projektům, máme několik běžících grantových projektů u Agentury pro zdravotnický výzkum. Nejde jenom o samotnou péči a operování pacientů, jde i o rozvíjení oboru pomocí bádání a výzkumných úkolů.
Ústav se zabývá i vědeckými projekty, jakými?
Nejvíce chlubit se můžeme tím, že na sklonku roku 2024 nám byl přijat článek na téma snížení rizika mrtvic u operací krkavic. Byla to veliká randomizovaná studie, která probíhala v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Hlavním vedoucím studie byl prof. MUDr. David Školoudík, Ph.D., FESO, FEAN, na výzkumu se podílela spousta chirurgických a neurochirurgických pracovišť. Po dlouhých letech analýz dat a úpravě textu se nám podařilo článek publikovat v jednom z nejprestižnějších světových časopisů The BMJ (The British Medical Journal). Zároveň mám radost z projektů našich postgraduálních studentů, jednomu z nich vyšel článek v největším americkém neurochirurgickém časopise, dále vychází články v evropských časopisech. Máme radost z těchto úspěchů. A také jsme v Česku jednoznačně na špici v léčbě nádorů na hypofýze, což je podvěsek mozkový.
Stojíte v čele ústavu, jaké máte plány do budoucna?
Jak už jsem zmínil, rádi bychom zde měli i další možnosti ozařování a také možnosti biologické léčby nádorů. Mezi dlouhodobé plány patří řešení spinální problematiky, kdy mají pacienti porušenou míchu. Rádi bychom jim zajistili ještě lepší péči. A samozřejmě plánujeme další vědecké projekty.
