Chtěla bych vyjádřit poděkování za přístup Vojenské nemocnice k mému tatínkovi, ing. L. V. Dne 20. prosince 2019 jsem pro zdravotní stav tatínka volala záchranku, která ho odvezla do Vojenské nemocnice. Jelikož se jednalo o dobu těsně před Vánoci,  vůbec jsem neočekávala takovou vstřícnost a pochopení jak u přijímacího personálu, tak i všech zaměstnanců na Interním oddělení. Ještě ten večer mi bylo telefonicky sděleno, kde tatínek leží a jak dopadly vyšetřovací výsledky.  Jelikož byl tatínek odvezen z domova kvůli zdravotnímu stavu nepřevlečený a neumytý, tak jsem příští den dopoledne, když jsem za ním přišla na návštěvu, byla  víc než překvapena. Tatínek celý v čistém, umytý, oholený a prádlo vyprané !!! Je pravda, že s něčím takovým jsem se ještě nesetkala. A po celou dobu, která byla přes celé vánoční a novoroční svátky,  co byl na Interním odd., kolem něho neustále pobíhaly setřičky a  pomocnice, ošetřující lékař, a i dokonce jeptiška. Chodila jsem za tatínkem každý den, takže jsem mohla posoudit, že se od nich nejednalo o jednorázový náhodný zájem. Prosím, vyřiďte jim všem mé poděkování.

Skutečně, děkuji všem mnohokrát a i sociální  pracovnici, která mi zajistila možnost, že po této nemocniční péči byl v návaznosti 7. ledna t.r. převezen na nově upravené odd. Dlouhodobé péče. Když vezmu v potaz, že se den předtím toto odělení přestěhovalo, musím uznat, že se tatínkovi na tomto oddělení dostává opět co nejlepší péče. A opět - snad ani to nemůže být náhoda - tatínek získal úžasnou ošetřující lékařku - MUDr. Přeučilovou, která se u mne  (opět za tatínkem chodím téměř každý den) zastaví a informuje mne co a kdo a jak  s tatínkem dělá . Úžasné. Připadá mi, že je tatínek v ráji. Prosím, nesmějte se, ale během mé intenzivní sedmileté domácí péče o moje staré rodiče jsem se setkala s různými přístupy lékařů a ostatního zdravotního personálu. Maminka loni v létě zemřela a tatínek pak veškeré lékařské zákroky těžce nesl . Odmítal a bál se nemocnice, ale teď, díky přístupu opět CELÉHO kolektivu na odd. DN, je, pokud možno, spokojený.  Je s ním asi více práce než s ostatními pacienty, protože téměř nemluví a neumí se dobře vyjádřit, ale ošetřovatelky to vůbec na sobě nedávají znát. Umím ocenit práci moc hodných a šikovných sestřiček a vím, jaká je i fyzická práce s ním jít s chodítkem po chodbě. A jaké bylo milé mé překvapení, když jsem za tatínkem přišla jednou dopoledne na návštěvu a tatínek byl zrovna ve společenské místnosti a tam pan kaplan hrál na kytaru. Tatínek se po těch 7 měsících, od doby co zemřela maminka, zase chvilku usmíval a snažil se také zpívat. Moc prosím, také tomuto oddělení sdělte moje poděkování.  

Ještě jednou, děkuji  vedení Vojenské nemocnice za její zaměstnance a lékaře, se kterými jsem v poslední době přišla do styku. Opravdu, nebyl mezi nimi jediný, ke kterému bych měla jakoukoliv výtku, naopak, můžu mluvit jen a pouze v superlativech a také, když s někým hovořím o mém tatínkovi, jen a jen tuto Vaši nemocnici chválím. Děkuji za to, že se o mého tatínka tak úžasně staráte!

Mám teď už pro tatínka pouze jediné přání - pro následnou péči totiž hledám vhodný domov důchodců -  a to, jelikož  Vy jste v těch mých požadavcích nasadili laťku hodně vysoko, abych pro něj našla takové místo, kde by byl tatínek alespoň trochu spokojený, když už nemůže být doma.

E. O., dcera