Dne 9. 11. 2021 jsem nastoupil do Vaší nemocnice, k operaci lopatky dne 11. 11. 2021, a to konkrétně na Kliniku ortopedie 1. LF UK a ÚVN pod vedením pana profesora Bartoníčka.

Nejsem častým návštěvníkem zdravotnických zařízení, a to hlavně z důvodu že aktivně sportuji a snažím se tak vést příkladný život a zdravý životní styl, a tedy nestává se tak často abych byl nucen vyhledat lékařskou pomoc. Bohužel to však neplatí vždy a občas lékařskou pomoc potřebuji i já, stejně jako tomu bylo teď, po úraze. A právě proto, že nejsem častým návštěvníkem zdravotnických zařízení, nedokážu asi objektivně a komplexně posoudit kvalitu zdravotnické péče ve Vašem zařízení, no na druhou stranu prosím přijměte můj, zcela subjektivní pohled na péči, která se mi dostala.

Velmi příjemně na mě působilo již první "uvítání," a tedy areál nemocnice, který mi připomíná pomyslnou klidnou "oázu zdraví" uprostřed velkoměsta. Prostředí je klidné a čisté. Další příjemná překvapení následovala již při první kontaktu s pracovníky Vaší nemocnice, a to jak s paní Kozlovou (příjem pacientů), tak s MUDr. Katrákem, přijímacím lékařem či zdravotní sestrou Janou, jejíž příjmení však neznám. Upřímně si ani nepamatuji jména a příjmení všech, se kterými jsem přišel do kontaktu a ani např. v případě MUDr. Katráka doposud nevím, zda-li jsem jeho příjmení napsal správně.

Všichni výše jmenovaní a později i další zdravotnický personál, v čele s panem profesorem Bartoníčkem, a tedy jak doktoři, tak zdravotní sestry či bratři po celou dobu mé hospitalizace a logicky i operace předváděli naprosto profesionální přístup a kvituji množství informací, které se ke mě dostávalo, empatický přístup a v neposlední řadě opět prostředí a dokonce i gastro.

Jsem z těch, kteří si namísto jmen více pamatují čísla, ale i tak se mi v hlavě zapsala, vedle pana profesora Bartoníčka samozřejmě, jména z lůžkové části 2 Kliniky ortopedie jako např. již zmiňovaná Jana, dvě Pavlíny (jedna sestra, druhá sanitářka), Věra, Petra či Štěpán, nebo sanitář Pavel, který mě převážel ke kontrolnímu RTG po operaci. Všichni výše jmenovaní mi pobyt v nemocnici velmi zpříjemnili a zároveň mě ujistili v názoru druhých a v konečném výsledku i mém, že Ústřední vojenská nemocnice je špičkou v České republice a po zásluze tak patří mezi nemocnice s velmi dobrými referencemi. Stejnou profesionalitu ale předváděli i např. Robert (původem ze Zvolena), který připravoval operační sál, nebo zdravotní setra, anestezioložka či doktor anesteziolog.

O přístupu samotného pana profesora Bartoníčka bych pak dovedl "básnit" mnoho dalších minut, avšak věřím, že Vy sám, pane řediteli dobře víte o kvalitách pana profesora. Už i já sám jsem o jeho kvalitách přesvědčen. Ihned po úraze mi byla předpovídána dlouhá rekonvalescence, a to o délce řádově 5-6 měsíců, tomuto však nevěřím a i sám pan profesor mi slíbil, že tato bude mnohem rychlejší. Dnes je týden od operace a byť ještě bolest cítím, dokážu spoustu věcí dělat sám a už i sebevědomě prohlašuji, že v blízké době se vrátím do plnohodnotného, i sportovního, života.

Už teď se těším na plánovanou kontrolu 15.12.2021.

Chci nejen Vám a snad se neurazíte když napíšu že hlavně všem výše jmenovaným, poděkovat za vše co jste pro mě udělali a co děláte pro další pacienty a chci Vám zároveň vyslovit i vděčnost za to, že jsem byl Vašim pacientem.

Pane profesore, pane řediteli, ze srdce děkuji. Poděkování vyřizují i mí blízcí a přátelé.

S pozdravem P. M.