Poděkování personálu Domova Vlčí mák

Milí,
ráda bych Vám všem poděkovala za příkladnou péči o našeho dědečka pana Ing. J. H. pplk. v.v. Jsem Vám tolik vděčná za to, že u Vás náš milý dědeček strávil svá poslední léta v klidu, lásce a relativním zdraví právě díky Vaší péči a osobitému a lidskému přístupu s jakým svoji práci všichni vykonáváte. Sama pracuji třicet let ve zdravotnictví, tak že vím, jak je taková práce náročná, nejen fyzicky, ale především duševně. Zvláště chce -li ji člověk vykonávat dobře. A to Vy u Vás opravdu umíte. Několikrát za dobu pobytu mého dědečka ve Vašem zařízení, jsem se snažila přemluvit ho k přestěhování se k nám. Byla jsem přesvědčená, že pro staříčka bude domácí prostředí to nejlepší. Ale vždy mě hned vyvedl z omylu, když mi rychle a rázně vysvětlil, že nikde jinde, než u Vás se mu lepší péče nedostane. A přesto, že vím, že dědeček měl "své chvilky", kdy Vám Vaší starost a péči o něj uměl pěkně ztížit, věřím, že takových chvil nebylo mnoho a i Vy si vzpomenete na důstojného starého pána, který miloval život a lidi, kteří ho s ním sdíleli. Vím, že on Vás všechny měl rád a sám si Vaší péče velmi vážil. Dovolte mi prosím tedy ještě jednou za mně i celou naši rodinu ze srdce poděkovat. Vždy k Vaší práci budu vzhlížet s velkým respektem. A již navždy se budu cítit dlužníkem. Kéž bych mohla udělat více, než jen napsat DĚKUJI .....všem zdravotním sestřičkám, ošetřovatelkám i jejich mužským protějškům, všem sanitářkám i sanitářům, též děvčatům starajících se o úklid...

Také aktivizačním pracovníkům (především Markovi, kterého dědeček hrdě nazýval svým kamarádem), úžasným dobrovolníkům Pavlínce, Báře a ostatním (jakož i králíčkovi Bobkovi) , panu kaplanovi, lékařům a lékařkám a Vaší úžasné vrchní sestře Janě Zoufalé. Věřím, že díky jejímu vedení Vaše oddělení tak skvěle funguje....

Omlouvám se, že všechny neznám jmenovitě, ale jedno jméno na závěr zmínit musím... Lucie Škarvadová - sociální sestra a především klíčová sestra mého dědečka. Luci, nejenom, že jste se snažila dědečkovi splnit, co jste mu na očích viděla, ale byla jste a možná si to ani neuvědomujete jeho přítelkyní, blízkým člověkem, členem rodiny. Nikdy Vám nezapomenu vše, co jste pro něj (a tím i pro mne) udělala, zvláště pak jeho poslední odpoledne strávené s Vámi, při krásné hudbě a vyprávění. Vždy budete pro mě představovat anděla zde na zemi. Děkuji Vám.

Přeji Vám všem mnoho zdraví, štěstí a sil. Přeji Vám, ať se vše co děláte pro naše příbuzné mnohonásobně vrátí.

M. B. s rodinou.