Glioblastom patří k nejzhoubnějším mozkovým nádorům. Lékaři pacientům s touto diagnózou často musí sdělit, že jim zbývá jen pár měsíců života. Příběh houslisty Františka Černého (64) ale ukazuje, že moderní medicína a kombinace léčebných postupů mohou tuto velmi nepříznivou prognózu změnit.
„Glioblastom je nejagresivnější primární mozkový nádor, tedy nádor, který vyrůstá z podpůrných buněk mozku, nikoliv z neuronů. Liší se rychlostí růstu a prorůstáním do okolních struktur. I když je možné odstranit nádor zobrazený na magnetické rezonanci, vždy zůstávají v okolí nádorové buňky, což komplikuje léčbu,“ vysvětluje prof. MUDr. David Netuka, Ph.D., přednosta Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN.
U Františka Černého, který celý život zasvětil hudbě v Brněnském rozhlasovém orchestru lidových nástrojů, se první potíže začaly objevovat v roce 2016. „Vzpomínám si na točení hlavy, měl jsem výpadky paměti, zejména výpadky textů písní na koncertech, nebo se mi přesouvaly sloky - první za třetí, druhá za první. A také jsem občas mluvil nesouvisle.“
Že jsou tyto příznaky glioblastomu běžné, potvrzuje i prof. Netuka: „Pacienti mohou mít bolest hlavy, být apatičtí, zpomalení, oslabené končetiny nebo poruchy řeči.“
Glioblastom může postihnout kohokoliv, bez ohledu na věk. Nezpůsobuje ho žádné rizikové chování, jako kouření, alkohol nebo stres. Vzniká tak, že v mozku dojde ke změně genetické informace v podpůrných buňkách, které se začnou nekontrolovatelně dělit a poškozovat okolní mozkovou tkáň. Tyto nádorové buňky jsou velmi agresivní a postupně prorůstají mozkem.
Pan František první úspěšnou operaci podstoupil ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Po více než třech letech ale nemoc znovu udeřila. „Lékaři mi řekli, že by mě rádi operovali, ale že to nemá cenu. Že mám před sebou jen pár týdnů života,“ dodává. Zlom nastal ve chvíli, kdy jeho manželka oslovila Ústřední vojenskou nemocnici. „Moje statečná žena se odmítala vzdát. Napsala profesorovi Netukovi a on nás přijal. Řekl mi, že sice je tam určité nebezpečí, asi kolem 10 až 15 %, ale že to zvládneme,“ vzpomíná František. Tři dny po tomto sdělení se ocitl na sále. „Třetí den po zákroku jsem jel domů a za další dva dny jsem už zase zpíval a hrál,“ říká hudebník nadšeně.
„Průměrná prognóza pacientů s glioblastomem se zlepšila jen mírně, obvykle na 14 až 16 měsíců. Ale díky kombinaci léčby a opakovaných operací se daří prodlužovat život a zlepšovat jeho kvalitu. Tento případ ukazuje, že ne vždy je prognóza tragická,“ zdůrazňuje prof. Netuka.
Standardní léčba zahrnuje chirurgický zákrok - buď biopsii nebo úplné odstranění nádoru – a poté následuje ozařování a chemoterapie. Záleží na klinickém stavu pacienta, věku a uložení nádoru.
„Doplňkově se používá léčba tzv. Tumor Treating Fields (TTF), kdy se na hlavu pacienta aplikují elektrody vysílající speciální rádiové vlny zpomalující dělení nádorových buněk. Existují i experimentální studie imunoterapie a farmakoskopie, která testuje, které léky nádorové buňky zpomalují,“ popisuje léčebné postupy přednosta.
Léčba by měla být zahájena do 14 dnů od diagnózy. Nejprve se provede CT, poté magnetická rezonance, a následně operace - podle profesora Netuky obvykle do týdne. Po zhojení rány začíná onkologická léčba, tedy ozařování a chemoterapie, která trvá šest týdnů.
„Důležitá je kombinace všech dostupných léčebných postupů, do budoucna je velkou výzvou přesnější subtypizace glioblastomů. I u takto závažného onemocnění existuje naděje a pacienti mohou dlouhodobě fungovat,“ uvádí prof. Netuka.
Dnes je to už více než devět let od první operace a František stále hraje na housle a zpívá, jezdí na kole a stará se o své dítě. „Jsem za to nesmírně vděčný - své ženě, která to nevzdala, a týmu lékařů, zejména profesoru Netukovi. Dnes si vážím každého dne,“ říká.
„Pacientům je třeba dávat naději, že i když se jedná o závažné onemocnění, existuje pokrok v léčbě. Dříve neurochirurgové často nechávali pacienty bez intervence, dnes opakované operace a kombinovaná léčba mohou dramaticky změnit prognózu,“ uzavírá prof. Netuka.
