2. května jsme na sociálních sítích ÚVN zveřejnili spot, který se zaměřuje na práci zdravotních sester v naší nemocnici. Toto datum jsme nezvolili náhodou, na 12. května totiž připadá Mezinárodní den sester. Videem provází všeobecné sestry z Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN Bc. Magdaléna Navrátilová, DiS. a Bc. Tatiana Zakuťanská. Jak probíhalo samotné natáčení?
Co o sobě Magda a Táňa prozradily a proč doporučují vybrat si práci právě v ÚVN?
Dozvíte se v rozhovoru.
V závěru si můžete přečíst také zajímavosti přímo z tvorby spotu.
Jak dlouho vlastně pracujete v ÚVN?
Táňa: Já tu pracuji od roku 2011, nejdříve jako všeobecná sestra na standardním chirurgickém oddělení a nyní na JIP.
Magda: Já zde pracuji sedm let na chirurgii jako všeobecná sestra. Spolu jsme pracovaly, než Táňa ze „standardu“ přešla právě na JIP.
Proč jste se rozhodly pracovat právě na chirurgii?
Táňa: Já jsem šla pracovat do ÚVN, protože tady pracovala moje kamarádka.
Chtěly byste zkusit práci na jiném oddělení?
Magda: Ne, vybrala jsem si dobře. Dynamika chirurgie se mi líbí.
Táňa: Souhlasím. Na „klidnějších“ odděleních bych se asi nudila.
Co vše vlastně vaše práce obnáší?
Magda: Komplexní péči o chirurgického pacienta. Od jeho přijetí k operaci, přes přípravu na sál, až po péči po operačním výkonu. Jde o správné podání analgetik tak, aby pacient netrpěl bolestí, nebo aby se alespoň minimalizovala. Dále o jeho včasnou vertikalizaci, tedy o nácvik správného vstávání z lůžka. Dbáme o pacientovo celkové pohodlí. Jiné péče je samozřejmě u akutního pacienta a pacienta, který přichází na plánovaný výkon.
Táňa: Já se starám o pacienty po operacích, kontroluji jejich fyziologické funkce, operační rány, kontruji, zda pacient nekrvácí a samozřejmě vše, co zahrnuje všeobecná ošetřovatelská péče.
Taková péče, pokud byste to měly vysvětlit laikům, tedy zahrnuje, co přesně?
Táňa: Pacientům podáváme léky, pomáháme jim s hygienou – ať už jde o umytí u umyvadla nebo dopomoc ve sprše. Staráme se také o psychickou a tělesnou pohodu pacienta. Na JIPu je pacient napojen na monitor, který ukazuje EKG křivku, měří základní hodnoty krevního tlaku a saturaci – okysličení organizmu. Pacient má veškeré léky podávané přes infuzní pumpy přesně dávkované.
Magdo, když jsem vám volala ohledně natáčení, vaše vrchní sestra říkala, že nyní nemůžete, že máte studenty, to je taky náplní vaší práce?
Magda: Ano, mám mentorský kurz, kdy jsem v práci na pozici mentora. Nemám v tu dobu na starost žádné pacienty, což mi dovoluje trávit více času se studentem, vše mu v klidu vysvětlit a nechat ho vše vyzkoušet, samozřejmě vždy pod mým vedením. Studenty seznamuji s chodem oddělení a dávám jim odborné rady. S každým studentem je navíc třeba jednat individuálně.
Kurz máte v rámci vzdělávání pro zaměstnance?
Magda: Ano, mám ještě stomický kurz.
Táňa: Já mám také mentorský kurz a kurz cévkování mužů. O tom, že máme možnost dalšího vzdělávání, se zmiňujeme i v našem spotu. Týká se to nejrůznějších oblastí ve zdravotnictví. Důraz je kladen na využití v praxi.
Proč jste se rozhodly stát zdravotními sestrami?
Magda: Víte, že si to už vůbec nepamatuji? Jsem ze Šumperka a nechtěla jsem na obchodní školu, tak jsem šla na zdravotní školu. A rozhodně toho nelituji.
Táňa: Mně to doporučila máma, ač nejsem z lékařské rodiny. Řekla mi, že je to dobré povolání, které má budoucnost a nebudu mít nouzi o práci. A měla pravdu. Je to sice náročné povolání, ale jsem spokojená. Nedovedu si představit, že bych dělala něco jiného.
Magda: Já také ne.
A co vás vlastně na vaší práci nejvíce baví?
Táňa: Zejména výsledky, když vidíme, že pacienti jsou spokojení, cítí se dobře a občas i přijdou před propuštěním poděkovat, že to na JIPu bylo příjemné.
Jak vypadá váš běžný pracovní den?
Magda: Začínáme předáním směny a poté probíhají ranní vizity. Dále přijímáme pacienty na operační výkony. Rozdáváme léčiva, aplikujeme analgetika, antibiotika, infúze, provádíme převazy ran. Pak také připravujeme pacienty na různá vyšetření. Během celého dne si přivážíme pacienty z dospávacího pokoje a zajišťujeme je po operaci. Pečujeme o ně, aby neměli bolesti. Vždy je důležité si stanovit priority a sestavit si plán pro jednotlivé činnosti. Jelikož jsme i akutní oddělení, často dochází k nutnosti přehodnocení naší práce a priorit.
Jak probíhá předání směny, není to stresující?
Magda: Pro mě ne.
Táňa: Stresující ne, jen se bojím, že něco zapomenu a doma si pak říkám „ježiš, já zapomněla“ a pak píšu holkám, že jsem jim ještě chtěla něco říci, ale kolegyně už o tom obvykle ví.
Co se vám na ÚVN nejvíce líbí?
Magda: To jsme ukázaly i ve spotu – máme tu super moderní vybavení.
Táňa: Já bych chtěla zmínit, že když se rekonstruovalo naše oddělení, tak s námi probírali, jak chceme, aby vypadala naše sesterna. Libí se mi, že nám v tomto vyšli vstříc.
Magda: A máme také super kolektiv.
Táňa: Zábava je i s pacienty, já osobně mám ráda různé záměny slov, které plynou z toho, že lidé ty zdravotnické výrazy neznají. Pacient chtěl bažanta, ale řekl mi, ať mu přinesu čápa. Kanyla (pozn. trubička, která se zavádí do těla) byla jednou Kamila, morfin byl mofrin a z prostředku proti průjmu Smecta byla Smetka.
A co je pro vás v práci nejtěžší?
Táňa: Občas je velmi těžké, když nám pacienti kladou otázky, na které jim nedokážeme odpovědět, např. když se ptají „proč právě já, sestři“. Nebo se ptají, jak operace dopadla, ale tyto otázky by měl zodpovědět lékař.
Magda: Někdy je náročné, když se nahromadí více věcí najednou – to zná asi každý, když musíte řešit více věcí naráz a musela byste se umět naklonovat.
Co byste chtěli vzkázat zájemcům o práci v ÚVN?
Magda: Práce u nás je zajímavá a pestrá… (smích)
Táňa: Přidejte se, máme moderní vybavení…
Magda: To, co jsme řekly ve spotu... Ne, vážně – možná by stačilo říci, že i když je to náročná práce, dá se zvládnout, pokud máte kolem sebe super kolektiv. Pokud se tedy zaměříme na spot, bylo to pro vás první natáčení před profesionální kamerou…
Magda: Ano, ale užily jsme si to
A co pro vás bylo při natáčení nejtěžší?
Magda: Zvyknout si, že máme mikrofony a kameraman nás pořád slyší. (smích)
Táňa: Ze začátku prvotní stres, kdy jsem si říkala větu a představovala jsem si, jak jí řeknu a pak najednou slyším „tak jedem“ a najedou mám pocit, že nic nevím. Zkrátka ten stres z toho, zda si pamatuju text.
Magda: Pro mě bylo těžké soustředit se na to, aby to neznělo tak, jako když to čteme…
Táňa: … a teď spojit více věcí najednou – usmívat se, mluvit, dělat otočky. Ale mě to moc bavilo!
Magda: Ano, moc zajímavá zkušenost!
Zajímavosti z natáčení spotu:
- Obě sestry, jak Magda, tak Táňa, byly na natáčení doporučeny vrchní sestrou.
- Pro obě to byla první zkušenost před profesionální kamerou.
- Táňa pochází se Slovenska, uvažovalo se, že bude ve spotu mluvit rodnou řečí, nakonec ale zvolila češtinu.
- Natáčelo se na mobilní telefon a po celou dobu pomáhal dívkám profesionální kameraman.
- Velkou část videa se podařilo natočit během jednoho dne. Kvůli nepřízni počasí se ale muselo odložit natáčení záběrů v exteriéru.
- Ve videu kromě dalšího personálu hovoří všeobecná sestra z Oddělení operačních sálů Bc. Tereza Elichová a všeobecná sestra z Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a ÚVN (KARIM) Simona Svobodová.
- Mgr. Marie Straková, canisterapeutka a majitelka fenky Sunny, kříženky, která ve spotu vystupuje, pracuje v ÚVN také jako aktivizační pracovnice v Domově Vlčí mák.
- Fenka Sunny byla vybrána podle data natáčení – v ten den tedy byla zrovna „ve službě“. Natáčení jí moc bavilo – soudě podle nadšeného pózování před kamerou.
- Na spotu se podílela tato oddělení, Emergency – Urgentní příjem, KARIM, Oddělení operačních sálů, Ústav radiační terapie, Odbor pro vědu, výzkum a vzdělávání a Canisterapie. Jejich prostory a zaměstnance tedy můžete vidět i ve videu.
