Endometrióza je jedním z nejčastějších gynekologických onemocnění, přesto nejsou dosud zcela odhaleny její příčiny. Nemoc výrazně ovlivňuje kvalitu života pacientek, způsobuje bolestivou menstruaci a často i neplodnost. Nejčastěji se objevuje v dutině břišní, přesto se může vyskytnout i v plicích nebo mozku. MUDr. Imrich Kiss, Ph.D., MSc, se ve své poradně na Gynekologické klinice 3. LF UK a ÚVN věnuje diagnostice a léčbě právě této choroby.
Pacientky se mohou objednávat do ambulance pomocí dotazníku
Můžete laikům popsat, co je endometrióza a jaké jsou její příčiny?
Endometrióza je onemocnění, při kterém se sliznice normálně umístěná v dutině děložní dostane mimo dělohu a uchytí se například v oblasti malé pánve, v dutině břišní nebo výjimečně i ve vzdálenějších částech těla, jako jsou plíce a podobně.
Na plicích?
Co se týče příčiny, existuje mnoho teorií o vzniku endometriózy. Nejvíce uznávaná a pravděpodobná je ta, že během menstruace většina krve odtéká z dělohy pochvou ven, ale část krve proteče skrz vejcovody do malé pánve, kde se buňky sliznice uchytí a vytvoří ložiska endometriózy. Další teorie tvrdí, že buňky endometriózy se mohou lymfatickým nebo krevním oběhem dostat do vzdálenějších částí těla, například do plic, kde zakládají další ložiska. Existuje však i řada dalších teorií, například porucha diferenciace a transportu kmenových buněk nebo přeměna výstelky dutiny břišní na ložiska endometriózy. To vysvětluje i případy, kdy se endometrióza objeví u žen, které kvůli vrozené vadě nemají dělohu.
Problémem je, že tato ložiska reagují na hormony velmi podobně jako děložní sliznice. To znamená, že během každého menstruačního cyklu se sliznice aktivuje, mírně odkrvácí a část buněk se z ní odloučí. Tento chronický proces způsobuje zánět – ne infekční, ale obrannou reakci těla. Cyklická aktivace ložisek endometriózy však brání řádnému hojení tkáně, takže se ložiska zvětšují, zjizvují a pronikají stále hlouběji do okolních struktur. A právě to je princip této nemoci – buňky sliznice, které jsou normálně v děloze, se patologicky dostávají na jiná místa v těle, kde na hormonální změny reagují obdobně jako původní sliznice.
V jakém věku jsou ženy nejvíce ohrožené?
Nejčastěji onemocní ženy v reprodukčním věku, ale není to pravidlem. Jsou popsány případy dívek, které ještě neměly první menstruaci, nebo žen, které prodělaly menopauzu, a přesto onemocněly. V pozdějším věku to může být spojováno i s přednádorovými stavy.
Kolik žen v Česku trpí touto nemocí?
Mluví se zhruba o deseti procentech žen.
A stoupá toto číslo?
To se těžko odhaduje. O této nemoci se mluví stále více, povědomí mezi pacientkami i lékaři roste a diagnostika se zlepšuje – to může být jeden z důvodů, proč počet žen s endometriózou narůstá. Dále hrají roli protektivní faktory, jako je těhotenství, které znamená devět měsíců bez menstruace a následné období kojení. Naopak s narůstajícím počtem žen, které odkládají mateřství, nechtějí děti nebo neužívají hormonální antikoncepci, se zvyšuje i riziko vzniku endometriózy.
Jak mohu jako laik poznat, že mám endometriózu?
Jsou určité příznaky, které vás mohou varovat – charakteristické jsou cyklické projevy během menstruace, jako jsou např. nadměrné křeče a bolesti, problémy s močením během menstruace, problémy při vyprazdňování a bolesti při pohlavním styku. Pokud se tyto příznaky objeví, měla by žena informovat svého gynekologa. Samozřejmě je důležité chodit minimálně jednou ročně na preventivní prohlídky ke gynekologovi.
Lze endometrióze nějak předejít? Naznačoval jste, že je dobré brát antikoncepci…
Ano, je to jeden z ochranných vlivů, ale ne stoprocentní. Je to tím, že tato nemoc je velmi neprobádaná a vznik ovlivňuje řada faktorů – genetických, hormonálních a imunitních, takže prevence zkrátka nemůže být stoprocentní. Neznamená to tedy, že když budete brát celý život antikoncepci, případně mít pět dětí, že endometriózu nedostanete. Je ale potřeba zmínit i přirozenou prevenci, jako je zdravý životní styl, vyvážená strava a dostatek pohybu.
Zmiňoval jste, že endometrióza je geneticky podmíněná. Měla bych tedy zbystřit, pokud se v rodině vyskytla?
Rozhodně. Pokud má endometriózu v rodině matka, případně sestra, máte pětkrát až sedmkrát vyšší riziko jejího vzniku.
Může endometriózu rozpoznat gynekolog?
Ano, může, ale jak jsem říkal, musíte ho upozornit, pokud se u vás pravidelně objevují potíže, které jsem jmenoval. Pokud tomu váš gynekolog nevěnuje pozornost, nebojte se zajít na konzultaci k někomu jinému. Může se stát, že nemoc se nemusí zcela prokázat, na ultrazvuku se nic nezobrazí a až operace může potvrdit domněnku, že se jedná o endometriózu. Běžnými postupy se tedy nedá stoprocentně zjistit – spíše se vyjádří vysoké podezření na diagnózu a pak se musí přistoupit k dalším vyšetřením, jako je ultrazvuk či magnetická rezonance.
Jak se tedy endometrióza řeší?
Předně je třeba říci, že existuje více typů endometriózy. Typ, který se neprokáže na ultrazvuku, jsou drobná ložiska na pobřišnici, která jsou viditelná pouze při laparoskopii, a je třeba je zničit. Nejčastěji se přistupuje k vyříznutí ložisek, tkáň se pak odesílá na histologické vyšetření, které potvrdí, že jde skutečně o endometriózu. Další typy, které již můžeme diagnostikovat i při ambulantním vyšetření pomocí ultrazvuku nebo magnetické rezonance, jsou cystická ložiska endometriózy ve vaječnících a hluboká endometrióza postihující nejčastěji závěsný aparát dělohy, močový měchýř nebo střevo.
V jakých případech doporučujete operaci?
Jsou dvě jasné indikace k operační léčbě – když endometrióza způsobuje útlak močovodu nebo střeva a je ovlivněn odvod moči a stolice. V těchto případech je operace nezbytná. Všechny ostatní indikace závisí na dohodě mezi lékařem a pacientkou, kdy se zohledňují všechny faktory, symptomy a snaha o otěhotnění. V prvním kroku se spíše kloníme ke konzervativní léčbě, tj. nasazení protizánětlivých léků, léků proti bolesti, případně hormonální terapie. Pokud tato léčba nezabere, nebo je nález lépe řešitelný operativně, volíme miniinvazivní zákroky – tedy laparoskopii nebo roboticky asistovanou operaci.
U mírnějších stádií endometriózy se většinou používá laparoskopie, zatímco při infiltraci okolních orgánů je vhodnější roboticky asistovaná operace.
Jaký je rozdíl mezi laparoskopickou a robotickou operací endometriózy?
Robotická operace nám umožňuje šetrnější zásah v úzkých a komplikovaných prostorech. Zatímco při laparoskopii bychom museli rozrušit více tkáně kolem, abychom se dostali přes srůst nebo k ložisku, díky pohyblivým robotickým nástrojům jsme schopni „napáchat menší škodu“ na okolních orgánech. Operace pomocí robota je rychlejší, šetrnější, elegantnější a pokud je vše v pořádku, jsme schopni propustit pacientky druhý nebo třetí den po výkonu domů. V následujících dnech doporučujeme spíše klidový režim, za další dva týdny je možné vrátit se do práce a po měsíci už může žena žít naplno tak jako před zákrokem.
Jak endometrióza ovlivňuje plodnost?
Až u poloviny neplodných pacientek je příčinou právě endometrióza. Příčiny neplodnosti v souvislosti s endometriózou jsou však velmi komplexní a stále se zkoumá, do jaké míry nemoc ovlivňuje kvalitu vajíček. Dosud se předpokládá, že endometrióza nemá přímý vliv na kvalitu vajíček. Pokud se však objeví endometriotická cysta, spotřebovává zdravou tkáň vaječníku, čímž se snižuje počet dostupných vajíček. Dalšími faktory neplodnosti jsou srůsty orgánů malé pánve, neprůchodnost vejcovodů nebo bolesti při pohlavním styku, což má pak pochopitelně negativní vliv na partnerské soužití.
Lze tedy po odstranění endometriózy otěhotnět?
U mírnějších forem je šance na otěhotnění kolem 80 %, u těžších případů 50 %.
Kolik pacientek ročně s endometriózou operujete v ÚVN?
V loňském roce to bylo kolem šedesáti pacientek.
Co byste chtěl vzkázat ženám, kterým byla diagnostikována endometrióza, nebo se domnívají, že ji mají?
Gynekologická klinika 3. LF UK a ÚVN nabízí poradnu pro léčbu endometriózy, kde po důkladném vstupním vyšetření pacientce vysvětlíme nález a při zjištění onemocnění nabídneme dovyšetření nebo konzervativní či operační léčbu. Péče o pacientky je komplexní – podle potřeby je odesíláme také k fyzioterapeutovi, psychologovi nebo do centra asistované reprodukce.
Pacientky po léčbě dále sledujeme v naší poradně, protože je důležité zdůraznit, že endometrióza se může vrátit. A samozřejmě máme i pacientky, které po operaci otěhotněly a nyní mají zdravé potomky.
