S nezhoubným nádorem dělohy – tzv. myomem – se mezi 18. až 50. rokem života setká ve svém životě 30 až 50 % žen. Jedná se tak o nejčastější nezhoubný nádor ženských pohlavních orgánů. Myomy se většinou projevují silným menstruačním krvácením nebo chronickou bolestí v oblasti pánve. Pacientky s touto diagnózou mohou mít problémy s otěhotněním nebo s udržením těhotenství. Existuje ale několik druhů řešení – chirurgická léčba, farmakoterapie nebo tzv. embolizace myomů. V Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) lékaři ročně ošetřují s touto diagnózou zhruba 200 žen.
„Počet případů pacientek s touto diagnózou globálně roste. Vysvětluje se to několika příčinami, hlavním důvodem je zřejmě lepší diagnostika a rostoucí povědomí o této problematice,“ vysvětluje odborník na léčbu myomů z Gynekologické kliniky 3. LF UK a ÚVN MUDr. Lukáš Větrovský.
Myom vzniká ze svaloviny dělohy. Jde o svalový uzlík, který se může vyskytovat v různých velikostech a tvarech. Existují různé druhy myomů podle jejich umístění:
- Intramurální myom: nachází se uprostřed svalové vrstvy dělohy
- Subserózní myom: roste na vnějším povrchu dělohy, směřuje směrem do břišní dutiny
- Pendulující myom: má stopku a je připojen k děloze
- Submukózní myom: roste pod sliznicí děložní.
U každé pacientky se myom může projevovat individuálně. Některé ženy s pokročilým nálezem jsou zcela bez příznaků onemocnění a naopak jiné, se zdánlivě malým nálezem, mají výrazně sníženou kvalitu života. Mezi typické projevy patří:
- Silné menstruační krvácení a nepravidelné děložní krvácení mimo menstruační cyklus, což může vést k anémii.
- Chronická bolest v oblasti pánve nebo bolest při pohlavním styku.
- Vliv na plodnost - myom může ovlivnit přirozený průběhu uhnízdění oplozeného vajíčka a vývoj placenty.
- Časté močení nebo zácpa způsobené útlakem okolních orgánů velkými myomy.
- Někdy je možné myomy nahmatat přes břišní stěnu.
Gynekologická klinika 3. LF UK a ÚVN poskytuje podle MUDr. Větrovského ženám s myomy komplexní léčbu. „Naše pracoviště nabízí kompletní spektrum řešení. Od všech operačních přístupů a druhů operací přes konzervativní léčbu až k embolizaci děložních tepen ve spolupráci s oddělením invazivní radiologie.“
Možností léčby onemocnění je více, stále ale platí, že jediné řešení, které myomy spolehlivě odstraní je chirurgické - buď tzv. myomektomie (odstranění myomu) nebo hysterektomie (odstranění celé dělohy, obvykle u žen po menopauze nebo u žen, které neplánují těhotenství).
Myomektomiie se většinou provádí, pokud možno, co nejšetrnější metodou - buď laparoskopicky nebo ve výjimečných případech i s využitím robotické chirurgie: „Ačkoli tato diagnóza není zatím pojišťovnami hrazena pro roboticky asistovanou chirurgii, snažíme se individuální případy s pojišťovnou komunikovat a zajistit ženám tento moderní přístup. Robotická chirurgie posouvá možnosti miniinvazivního operování a pro ženy s pokročilými nálezy, které nejsou vhodné k laparoskopické operaci, mohou roboticky asistované operace představovat ideální řešení,“ přibližuje MUDr. Větrovský.
Po miniinvazivní (laparoskopické nebo robotické) operaci je zotavení obvykle rychlé, většina pacientek je schopná vrátit se k běžným aktivitám za 1 až 2 týdny. Po tradiční operaci otevřeným řezem nebo při odstranění celé dělohy může rekonvalescence trvat déle, přibližně 4 až 6 týdnů. Při plánování těhotenství je v závislosti na rozsahu a umístění odstraněných myomů doporučuje počkat 3 měsíce až 1 rok.
Řešením může být také léčba léky (farmakoterapie), která u některých žen přechodně pomůže s krvácivými projevy onemocnění a dočasně zastaví nebo zpomalí růst myomů. Další možností je pak tzv. embolizace myomů, neboli přerušení děložních tepen. Jde o techniku, která zablokuje nebo přeruší cévy zásobující dělohu krví, což vede ke zmenšení myomů.
Přestože se jedná o poměrně běžné onemocnění, přesné příčiny vzniku myomů zatím nejsou známy. Předpokládá se, že se na něm podílí zejména působení ženských pohlavních hormonů a dědičná predispozice (výskyt myomu u matky, sestry nebo babičky). K dalším rizikovým faktorům patří věk, začátek menstruace v nízkém věku, etnická příslušnost (více jsou ohroženy afroamerické ženy), nedostatek vitaminu D, nadváha nebo obezita.
„Prevence myomů je obtížná, protože většina těchto faktorů není pod naší přímou kontrolou. Nicméně pravidelné gynekologické vyšetření může pomoci odhalit myomy včas,“ doplňuje na závěr MUDr. Větrovský.
