Oddělení grantové

Výzkumná, vývojová a inovační činnost (dále jen VVI) a její rozvoj zůstává jednou z priorit ÚVN – VFN Praha. Tradiční výzkumné zaměření a dlouhodobě realizované výstupy, hodnocené především počtem a kvalitou výsledků, bude zachováno ve dvou základních směrech, a to v oblastech onkologie a infekčních komplikací. Tyto směry výzkumu lze považovat za nosné z pohledu samostatného výzkumu nebo výzkumu vázaného na jiná pracoviště. Zmíněné oblasti jsou v souladu s prioritami výzkumu uvedenými v Národní politice VVI, schválené vládou ČR 27. 4. 2013 s aktualizací v roce 2016, a odpovídají potřebám dlouhodobého rozvoje VVI činnosti ÚVN, tj. rozvoje zejména interních, chirurgických a neurochirurgických oborů s ohledem na priority a potřeby zřizovatele – MO ČR. Třetím základním tématem je trauma - s ohledem na priority ÚVN jako akreditovaného traumacentra a na potřeby MO ČR

Cílem této prospektivní studie je identifikovat pacienty s rizikem rekurence kolorektálních lézí a pokusit se s využitím mutačního a klinickopatologického fenotypu navrhnout optimální intervaly dispenzárních kolonoskopií, a to zejména u vysoce rizikové skupiny pacientů. Dílčí cíle jsou: 1. Stanovení mutačního profilu a mutační nálože pomocí zavedené heteroduplexní analýzy založené na PCR a DCE u 200 pacientů na základě vyšetření všech jejich indexových a synchronních lézí nalezených během indexové kolonoskopie. 2. Klinické a histopatologické hodnocení a mutační profilování všech metachronních lézí nalezených během pěti let dispenzarizace. 3. Korelace klinických a histopatologických parametrů s mutačním fenotypem pacienta. 4. Korelace mutačního fenotypu pacienta s výskytem metachronní léze / lézí během dispenzarizace. 5. Porovnání mutačního profilu lézí z indexové kolonoskopie s mutačním profilem metachronní léze/ lézí. 6. Analýza podobnosti mutačního profilu lézí nalezených ve stejných / blízkých oblastech kolorekta.

"Identifikovat nové fenotypy či subfenotypy CRS a CRSwNP, s a bez alergií kombinací detailního mapování složení nosního mikrobiomu, objektivní olfactometrie a pomocí imunologických characteristic (profily cytokinů/chemokinů, změny populací imunitních buněk) pro optimalizaci léčebných postupů či sekundární prevenci. Specifické cíle: 1. analýza složení nosního mikrobiomu, 2. objektivní olfaktometrie, 3. detekce profilů sekretovaných cytokinů/chemokinů kultivovaných biopsií 3. změny exprese markerů přirozené imunity, exprese chemokinových a cytokinových receptorů a dalších subpopulací imunitních buněk."

Klinický projev syndromu normotenzního hydrocefalu (NPH) se podobá projevům běžných neurodegenerativních onemocnění, což vede k tomu, že až 80% NPH případů je nerozpoznaných a nevhodně léčených. S přihlédnutím k rostoucímu počtu NPH pacientů a dostupnosti neurochirurgické invaze, která vede u 70-90% NPH pacientů ke klinickému zlepšení, je naprosto klíčová existence spolehlivého diagnostického testu a to jak z lékařské, tak z finanční perspektivy. Cílem navrhované studie je navržení NPH-specifické diferenciálně diagnostické a pooperačně prognostické, komplexní multidisciplinární baterie založené na analýze křivek ICP pomocí pokročilých metod umělé inteligence, endokrinologickém vyhodnocení, moderním grafickém vyšetření a neurologickém a psychologickém posouzení. Námi navrhovaná komplexní baterie implementována ve formě softwarového balíku bude představovat snadno použitelný diferenciálně diagnostický nástroj pro identifikaci NPH pacientů a pro spolehlivou predikci přínosu implantace zkratu.

1. analýza předoperačního MR s cílem predikovat strukturu (konzistenci) adenomu hypofýzy 2. korelace této predikce se skutečným měřením konzistence odebraného vzorku tumoru 3. CFD analýza proudění vzduchu dutinou nostní před a po resekci adenomu hypofýzy 4. korelace výsledků CFD analýzy s klinickým ORL vyšetřením (rhinomanometrie a subjektivní a objektivní olfaktometrie) 5. histologická analýza odebraného vzorku tumoru vč. Trouillas klasifikace

Navrhovaný projekt má následující cíle: a) Provedení multimodálního hodnocení žaludečních a jiných funkcí u 100 pacientů s diabetem I i II typu a u 20 zdravých dobrovolníků. U každého pacienta s diabetem bude dvakrát proveden (na počátku a po 12 (±3) měsících) následující soubor vyšetření: příznaky horní části trávicího traktu, kvalita života, krevní testy, posouzení funkce pyloru (měření jeho distensibility) a motorické funkce žaludku (elektrogastrografie), rychlost vyprazdňování žaludku (scintigrafie), zhodnocení autonomní funkce (variabilita srdeční frekvence). Tato vyšetření budou u kontrolní skupiny provedena pouze jednou. b) Provedení komplexní analýzy vztahů a závislostí mezi měřenými funkcemi a jejich vzájemné korelace s příznaky a rychlostí evakuace žaludku. c) Posouzení vztahu mezi typem/závažností diabetu a žaludeční dysfunkcí. d) Posouzení možné progrese (příznaků, žaludeční dysfunkce atd.) v čase. e) Posouzení role pylorospasmu u dyspeptických příznaků/gastroparézy u pacientů s diabetem.

Projekt je zaměřen na dosažení následujících pěti cílů: 1) Získávání, anotace a publikování dat 2) Integrace okročilých difuzních technik 3) Nasazení modelů­ hlubokého učení 4) Hodnocení výkonnosti 5) Vývoj softwarového nástroje

Projekt Dual ICP Trial si klade za cíl pokročit v porozumění a řízení­ dynamiky intrakraniálního tlaku(ICP) u pacientů s lézemi v zadní jámě lební(PF) pomocí multimodálního neuromonitoringu(NM) v supratentoriálních(ST) a infratentoriálních(IT) oblastech

Cíle našeho projektu jsou 1) Ověřit korelaci biomechanických vlastností stanovených subjektivním a semikvantitativním hodnocením, durometrií a objektivní texturometrií 2) Ověřit korelaci předoperačních MRI charakteristik s biomechanickými parametry 3) Sestavit co nejspolehlivější protokol k neinvazivní předoperační detekci biomechanických vlastností meningiomů 4) Ověřit korelaci histologických charakteristik s biomechanickými parametry 5) Identifikovat nejlepší histologický marker 6) Ověřit korelaci klinických a radiologických výsledků s biomechanickými vlastnostmi Dosažení stanovených cílů by umožnilo neinvazivní stratifikaci pacientů s meningiomy a na jejím základě volbu personalizované léčebné strategie zajišťující lepší klinické výsledky.

Hepatocelulární karcinom (HCC) je nejčastější primární maligní nádor jater. Ve většině případů se HCC vyvíjí v terénu preexistující chronické jaterní choroby různé etiologie. Prognóza je velmi nepříznivá s celkovým přežitím (OS) pouze v řádu měsíců. Recentně došlo k velkému pokroku v systémové léčbě. I pacienti léčení v paliativním režimu mají nyní OS v řádu mnoha měsíců až let. Naléhavou klinickou potřebou je včasné rozpoznání progrese onemocnění, které vyžaduje změnu terapie, a diagnostika recidivy po chirurgických výkonech. V současnosti používáme zobrazovací metody, převážně výpočetní tomografii, která je přesná, nicméně do značné míry je závislá na zkušenostech hodnotícího radiologa. Mnoho terapeutických metod může vést k sekundárním změnám, které nelze vždy jednoznačně odlišit od viabilního nádoru. V mnoha situacích je třeba více času k definitivnímu vyloučení recidivy HCC pomocí zobrazovacích metod. Standardní onkologický restaging je založen na zobrazování ve tříměsíčních intervalech. U HCC, kde je OS počítán v měsících, představuje tříměsíční interval významné možné zpoždění úpravy léčby nebo zahájení další léčebné linie. Toto jsou důvody pro potřebu přesného, objektivního a na vyšetřujícím nezávislého biomarkeru nepřítomnosti nebo progrese HCC, který by hodnotil objektivní léčebnou odpověď. Prokázali jsme, že spektroskopické vyšetření krevní plazmy může identifikovat biomarkery schopné s vysokou přesností rozlišit pacienty s jaterní cirhózou s HCC a bez něj. V této studii si klademe za cíl zkoumat spektroskopické metody podpořené metodami omics jako nástroj prospektivního sledování léčených pacientů s HCC napříč terapeutickými modalitami. V letech 2026-2029 plánujeme do studie zařadit 65 pacientů s HCC léčených radikálně i paliativně a pomocí pokročilých spektroskopických metod a omics analyzovat biomolekuly v krevní plazmě, jejich změny v průběhu léčby a možnosti predikce objektivní odpovědi na léčbu.

Mezinárodní prospektivní průřezová studie zaměřená na vztah infekce Helicobacter pylori (H. pylori) a kolorektální neoplázie. V letech 2026–2029 bude do projektu zařazeno 800 pacientů ve věku 40–75 let vyšetřených kolonoskopicky ze všech indikací (prevence, diagnostika, dispenzarizace, terapie). Pozitivita H. pylori bude určena na základě serologického vyšetření protilátek, dechového testu se značenou ureou a testem antigenu ze stolice. Hlavním cílem je porovnání seroprevalence H. pylori ve dvou skupinách určených podle výsledku kolonoskopie (normální nález versus kolorektální neoplázie). Dále budou hodnoceny rozdíly ve střevním mikrobiomu a charakteristických imunitních rysech mezi 4 skupinami s rozdílným nálezem při kolonoskopii (normální nález, nízkorizikový adenom nebo pilovitá léze, vysokorizikový adenom nebo pilovitá léze a karcinom). Seroprevalence H. pylori bude porovnávána také ve dvou rozdílných věkových skupinách (40-49 let a 50-75 let) a mezi pacienty s rozdílnou krevní skupinou. Pacienti s prokázanou infekcí H. pylori (serologicky a/nebo dechovým testem) podstoupí gastroskopii, při které budou odebrány biopsie k vyšetření faktorů virulence H. pylori a bude proveden rychlý ureázový test. Pacientům bude doporučena eradikace H. pylori. Dále bude hodnocena diagnostická přesnost provedených testů ve vztahu k dechovému testu se značenou ureou (zlatý standard). Translačním výstupem pro klinickou praxi by mohlo být doporučení diagnostiky H. pylori v rámci screeningu kolorektálního karcinomu. Projekt bude realizován na jednom terciárním klinickém pracovišti v České republice a jednom specializovaném centru v Německu.

Karcinom prostaty (KP) je hormonálně podmíněné onemocnění, v jehož vzniku a progresi hrají steroidní hormony klíčovou roli. Významným nástrojem pro včasné odhalení KP je stanovení hladiny prostatického specifického antigenu (PSA) v krvi. Nicméně PSA není specifickým markerem KP, neboť jeho zvýšené hodnoty lze pozorovat i u benigního zvětšení prostaty (BHP). Je proto nezbytné hledat další ukazatele, které by mohly zlepšit detekci KP a přispět k volbě optimální léčby. Vzhledem k hormonálnímu pozadí KP je pro jeho pochopení nutné přesně popsat změny steroidogeneze, které jsou pro něj charakteristické. Na základě našich předběžných výsledků jsme zjistili, že určité intraprostatické steroidy analyzované z nádorové tkáně pacientů po robotické radikální prostatektomii korelují s agresivitou nádoru a s prognózou pacienta. Současně z našich dat víme, že existují látky, které interferují se steroidním metabolismem – endokrinní disruptory (ED) – a které se mohou akumulovat v nádorové tkáni. Předpokládáme, že zde mohou působit jako rizikové faktory pro rozvoj KP. Cílem této studie je vyhodnotit, zda mohou být steroidy využity jako zpřesňující ukazatele stadia nemoci ještě před zahájením léčby a zda mohou napomoci při rozhodování o terapeutickém postupu (operace/sledování). U pacientů s podezřením na KP bude pomocí kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostní detekcí analyzováno spektrum steroidů a ED z biopsie prostaty, moči a krve (v době biopsie). Budou porovnány hladiny steroidů a ED z těchto matric u pacientů s KP a kontrolním souborem s BHP v době biopsie a po roce. Výsledky analýz budou korelovány s klinickými parametry, histopatologickými výsledky, agresivitou nemoci a prognostickými faktory recidivy KP. Získané poznatky by mohly optimalizovat diagnostický a terapeutický přístup, identifikovat rizikové faktory agresivity a recidivy KP a podpořit zavedení méně invazivních metod do standardů diagnostiky a léčby KP.

"1. Harmonizovat stávající metodiky pro analýzu metabolomu a proteomu v souladu s požadavky/závěry pracovní skupiny WG3 konsorcia AtheroNET a na základě aktivit v rámci WG3 této akci, 2. Pomocí metabolomiky a lipidomiky popsat děje probíhající při akutním koronárním syndromu, cévní mozkové příhodě a rozdíly mezi nimi, 3. Pomocí proteomiky popsat děje probíhající při akutním koronárním syndromu, cévní mozkové příhodě a rozdíly mezi nimi."

Zjištění impaktu (kombinovaná vakuová a plynová terapie (O2 / O3) s irigací ran a elektrostimulací) na hojení obtížně hojitelných ran, srovnání účinnosti a doby hojení pomocí hybridní podtlakové terapie se zlatým standardem (vlhkou terapií a konvenční podtlakovou terapií) u pacientů Chirurgické kliniky 2. LF UK a ÚVN Praha s nehojícími se defekty a komplikovanými ranami, srovnání irigačních roztoků (fyziologický roztok, okysličená voda, ozonizovaná voda, bidistilovaná voda, polyhexylmetylbiguanid, kyselina octová, chloristany), srovnání účinnosti na eradikaci biofilmu, srovnání doby hospitalizace, počtu komplikací a ekonomických aspektů jednotlivých léčebných metod.

Výzkum a vývoj programu enhanced recovery after surgery s využitím roboticky asistovaných operací, výzkum a vývoj léčebného protokolu vedoucí k celkovému zkrácení hospitalizace, výzkum a vývoj léčebného protokolu vedoucí ke zkrácení doby do plného zotavení a získání plné bojeschopnosti, vývoj aplikace umožňující časnou reakci na vznik potencionálních komplikací před jejich klinickým projevem.

V podmínkách symetrické války dochází k masivnímu přísunu raněných s extenzivní zátěží jednotlivých zdravotnických etap. Hromadný přísun raněných klade vysoké nároky na personální a materiálové zdroje a jejich spotřebovávání vede ke snížení kapacit k ošetřování poraněných a ke schopnostem navracet příslušníky ozbrojených sil zpět k bojeschopnosti. Koncept Enhanced Recovery After Surgery vede ke zkrácení doby hospitalizace a lepším klinickým i funkčním výsledkům, nicméně vede k vyšší zátěži ambulantních a lůžkových jednotek. Předkládaný koncept s využitím telemedicíny umožní s adaptací stávajících technologií, výzkum využití aplikačního systému pro monitoraci, automonitoraci a autoeexaminaci aktuálního zdravotního stavu. Hodnocení odchylek od standardizovaného poúrazového a pooperačního stavu umožní včasně a efektivně reagovat na potencionální komplikace a povede k redistribuci zdravotnického personálu se zvýšením efektivity jeho nasazení. Projekt má potencionální využití jak v mírových podmínkách k optimalizaci prostředků vojenských zdravotnických jednotek, tak v podmínkách bojového nasazení ke snížení zátěže lůžkové kapacity polních zdravotnických zařízení a zlepšení péče o poraněné vojáky.