ÚVN Praha je jediná nemocnice, která zaměstnává svého kaplana "na plný úvazek"
![Vojenský kaplan mjr. Pavel Ruml Image](/images/stories/newsfoto/oth/kaplan/kaplan03.jpg)
Přestože by se mohlo zdát, že kaplanovi na takových misích nemůže hrozit žádné nebezpečí, je tomu právě naopak. „My vojákům pomáháme zaprvé svou přítomností. Proto kamkoli jdou oni, jdeme s nimi,“ vysvětluje smysl své práce Pavel Ruml. Proto zažil například raketové útoky v Kuvajtu. „V Bosně bylo zase mým nejzajímavějším profesním úspěchem navázání kontaktu s islámským duchovním – imámem a jeho komunitou, což bylo vynikající, neboť duchovní tam mají na lidi velký vliv,“ říká muž, který na vojáka vůbec nevypadá. A co ho vedlo k tomu, aby vyměnil zelenou uniformu za bílý plášť? „Je to takový trochu nečekaný vrchol mé vojenské kariéry, byl jsem vyslán společenstvím vojenských kaplanů,“ vysvětluje farář, který má doma manželku a tři děti.
Funkci nemocničního kaplana zastává ve střešovické nemocnici už více než rok. „Zpočátku o mé služby projevovali nemocní jen malý zájem, dnes už navštěvuji v průměru dvacet až pětadvacet pacientů týdně a je jich čím dál víc,“ upozorňuje Ruml. Pacientům nabízí především svou přítomnost, naslouchání, rozhovor, ale pokud chtějí, tak i čtení z Písma. Protože je evangelickým farářem, může pacientům zprostředkovat i návštěvu duchovních jiných církví. „Na oddělení k pacientům odcházím z kanceláře zhruba v půl deváté. Délka mé návštěvy pak závisí na tom, jakou náladu pacient má a jak se cítí. Některá návštěva proto může trvat deset minut, jiná zase hodinu a půl,“ říká Ruml, pro něhož je prý největší výhrou, když se návštěva vydaří. „To si pak říkám, že mám krásnou práci. A říkám si to často,“ dodává s úsměvem kaplan.
Článek autorky Magdy Hettnerové z novin Mladá fronta DNES