ŠTĚPÁN SUCHÁNEK

Rakovina tlustého střeva a konečníku je v Česku druhé nejčastější onkologické onemocnění a zároveň druhá nejčastější nádorová příčina úmrtí. Ročně ji lékaři diagnostikují u 7 800 osob, 3 700 pacientů zemře. Podle Štěpána Suchánka, zakladatele kliniky Mediendo a zároveň vedoucího lékaře Endoskopického oddělení v pražské Ústřední vojenské nemocnici, lze přitom tomuto nádoru snadno předcházet. Ve spojení s Nadací Dagmar a Václava Havlových Vize 97 se tento měsíc rozhodli zasvětit osvětě o prevenci tohoto zhoubného onemocnění.

Pokud by každý dospělý chodil pravidelně na kolonoskopii, dala by se rakovina tlustého střeva úplně vymýtit, říká lékař Štěpán Suchánek.

  • Češi byli dlouho na prvním místě v počtu pacientů s rakovinou tlustého střeva v přepočtu na sto tisíc obyvatel. Loni jsme si polepšili na šesté místo ve výskytu, v úmrtnosti na jedenácté, ale pořád to nejsou moc povzbudivé statistiky.

    Mám k tomu úplnou novinku. Na podzim loňského roku vyšlo nové vydání celosvětové epidemiologické databáze Globocan a ukázalo se, že už zdaleka nejsme na prvních příčkách. Jsme na 23. místě ve výskytu a na 22. v úmrtnosti. S každým vydáním a s každým rokem se dostáváme níž a níž.
  • Co se zlepšilo?

    Zaprvé, od roku 2000 tu máme preventivní screeningový program. Každý, komu je přes padesát let, může jít k praktickému lékaři a ten mu dá test na záchyt okem neviditelného krvácení do stolice. Když mu je pětapadesát, může jít přímo na kolonoskopii, tedy na endoskopické vyšetření tlustého střeva. Zadruhé, v Česku se provádí velké množství kolonoskopií i z jiných důvodů. Je velké procento lidí, kteří mají krvácení do stolice, trápí je hemoroidy, mají průjem nebo neplánovaně zhubnou. Takže když přijdou na kolonoskopii, vyšetřujeme je pro nějaký jiný důvod, ale zároveň se vyřeší i prevence. Naprostá většina nádorů tlustého střeva a konečníku totiž vzniká postupně, z výrůstků sliznice, kterým se říká polypy. Ty se postupně zvětšují, mění se a pak z nich vznikne nádor. Když provedeme kolonoskopii a nalezneme polyp, tak ho můžeme okamžitě odstranit, a tím nádor vůbec nevznikne.
  • Nesouvisí to i s tím, že máme lepší stravovací návyky než dřív?

    Ano, celospolečenský trend takový je. Lidé žijí zdravěji, více sportují a celkově o sebe více dbají. Ale hlavní vliv má právě to, že se provádí velké množství kolonoskopií, ať už v rámci prevence, nebo diagnostiky.

  • Kolonoskopie není zrovna příjemná, člověk musí předtím držet dietu a pít očistné projímadlo. Neodrazuje to pacienty, aby na vyšetření chodili?

    Od vyšetřovaných často slyšíme, že kolonoskopie zdaleka nebyla tak hrozná, jak se báli. Horší je střevní příprava. Abychom mohli kvalitně provést kolonoskopii, tak musí pacienti den předem pít projímadlo a držet několik dní dietu. To je největší nevýhoda kolonoskopie. Dříve to bylo tak, že se projímadlo pilo večer před výkonem. Ale pokud byla doba do kolonoskopie delší, například při odpoledním termínu vyšetření, tak se mezitím střevo znečistilo sekretem z tenkého střeva. Proto se nyní doporučuje takzvaná dělená příprava. To znamená polovinu přípravku vypít večer okolo osmé hodiny a druhou vypít čtyři až šest hodin před zákrokem. Když jde někdo v poledne, měl by druhou polovinu roztoku vypít až ráno. Tato informace je už rozšířená i mezi praktické lékaře, kteří nejčastěji přípravu a poučení pro pacienty vydávají.

  • Můžu něco udělat já, abych riziku vzniku rakoviny zabránila?

    Prvním krokem je úprava životosprávy a jídelníčku. Vyvarovat se velkého množství červeného masa, zejména hovězího a uzenin. Preferovat kuřecí maso a ryby. Ovoce a zelenina jsou standardní onkologickou prevencí. Pak je důležitý pohyb. Zamezit obezitě. A až vám bude 50 let, jít na prevenci.

  • Pojišťovna proplácí screening od padesáti let. Využívají to od tohoto věku Češi?

    Data nám ukazují, že přibližně 35 procent lidí starších padesáti let jde na screening. V mezinárodním srovnání to dříve bylo docela dobré, nicméně novější preventivní programy jako třeba v Anglii nebo Slovinsku mají pokrytí výrazně vyšší. Ale musíme si uvědomit, že spousta pacientů chodí na kolonoskopii z jiných důvodů. Těch je více než polovina.

  • Jak poznám, že se něco děje? Že bych měla jít na vyšetření?
     
    Jsou tři nejčastější varovné příznaky: krev ve stolici, chudokrevnost a neplánovaný váhový úbytek. Nejčastější je krev ve stolici. Hlavní podstata prevence však je v tom, aby pacienti přišli dřív, než se příznaky objeví. Proto je od padesáti let screening vyhrazen pro osoby, které příznaky ještě nemají. Protože ten, kdo už má krvácení do stolice, musí co nejdříve na kolonoskopii.

  • Nemáme tendenci příznaky spíše podceňovat?

    Podceňují je spíše muži. U nich je tento typ karcinomu častější než u žen. Jde asi o šedesát ke čtyřiceti procentům. Ženy dbají na prevenci, většina chodí pravidelně ke gynekologovi. Celosvětově existují tři nádory, u kterých jsou vytvořeny organizované screeningové programy. Jde o nádory prsu a děložního čípku a právě nádor tlustého střeva a konečníku. Na ty první dva programy jsou ženy zvyklé chodit, takže se více účastní i třetího.

  • Vy se rakovině tlustého střeva a konečníku věnujete už 15 let. Změnil se za tu dobu přístup pacientů?

    Pacienti se stále více zajímají o své zdraví a možnosti prevence. I díky tomu se v Česku podařilo dosáhnout výrazného úspěchu na celostátní úrovni. Od roku 2000 se snížil výskyt rakoviny tlustého střeva o 16 procent, úmrtnost dokonce o 35 procent. Od roku 2006, kdy začala přesná statistika, bylo provedeno téměř 300 tisíc kolonoskopií a u více než třetiny byly nalezeny pokročilé polypy s velkou pravděpodobností vzniku nádoru. A tím, že došlo k jejich odstranění, se tomuto procesu zabránilo. V absolutních číslech jde o více než 100 tisíc pacientů, které se podařilo zachránit. Při screeningu se také objeví karcinomy asi ve třech procentech, ale jsou méně pokročilé než u pacientů s příznaky a lze je s vysokou efektivitou vyléčit.

  • Nedávno jsme psali o rakovině plic, že je patrně největším zabijákem. U koho ji naleznou, u toho se hraje o přežití řádově v měsících, maximálně jednotkách let. Jak je to s nádorem tlustého střeva?

    Co se týče nádoru trávicího traktu, největším zabijákem je nádor slinivky. V momentě, kdy se udělá diagnóza, pacienti přežívají maximálně v řádu měsíců. Ale nádor tlustého střeva je jedním z nejlépe ovlivnitelných prevencí. S nadsázkou lze říci, že pokud by každý dospělý chodil pravidelně na kolonoskopii a odstranily se mu případné polypy, tak by se tato nemoc dala úplně vymýtit. Přežití záleží na stadiu, ve kterém se diagnostikuje, ale pacienti mají velkou šanci, že se vyléčí. Pětiletého přežití dosahuje až 90 procent pacientů, u kterých je nádor diagnostikován v prvním stadiu. Avšak u nejpokročilejšího, tedy čtvrtého stadia, kdy už není postiženo jen střevo, ale jsou přítomny metastázy v játrech i plicích, je to zhruba 15 procent.

  • Březen jste se rozhodli zasvětit prevenci. Jaké akce plánujete?

    Společně s Nadací Vize 97 pořádáme velkou propagační akci, která se bude konat 9. března na náměstí Míru v Praze. Bude tam mimo jiné obří maketa tlustého střeva, kterou si každý bude moci projít a podívat se, jak vypadají třeba polypy. Budeme vysvětlovat výhody prevence, konkrétně kolonoskopie. Že díky ní můžou být lidé vyléčeni, ještě než se nádor vyvine. O rakovině prsu lidé mají povědomí díky běhu v růžovém tričku, o rakovině prostaty zase díky knírům v listopadu. Procházet tlustým střevem je sice trošku něco jiného než běžet po nábřeží, ale chceme to lidem vrýt do paměti.

    ***

Lékař Docent Štěpán Suchánek (43) se začal věnovat prevenci kolorektálního karcinomu a kolonoskopii před 15 lety v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kde je vedoucím lékařem Oddělení gastrointestinální endoskopie interní kliniky 1. LF UK. Navíc před třemi roky založil soukromé zdravotnické zařízení Mediendo zaměřující se na diagnostiku a terapii onemocnění trávicího traktu, zejména na kolonoskopii. S Nadací Vize 97 manželů Havlových chystá v sobotu v Praze na náměstí Míru akci zaměřenou na prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku. Návštěvníci si budou moci nechat odborně vysvětlit, jak se prevence provádí.

Autor: Dominika Hromková, reportérka MF DNES