K 1. červenci 2024 nastoupil do čela Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice Praha plukovník a neurochirurg Václav Masopust, který byl jmenován ministryní obrany Janou Černochovu na základě výsledků výběrového řízení vypsané Ministerstvem obrany ČR.

Neurochirurg Masopust řídil od ledna 2024 Vojenskou nemocnici v Brně. Je absolventem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1995 až 2013 pracoval jako sekundární lékař na Neurochirurgickém oddělení ÚVN. Od roku 2005 provádí endoskopické operace spodiny lební. Hlavní náplní jeho práce jsou endoskopické chirurgické operace lézí sella turcica, kterých provedl více než tisíc. Je spoluautorem tří knih zabývajících se neurochirurgií a publikoval 30 recenzovaných článků v českých i zahraničních časopisech z oblasti chirurgické léčby bolesti a neuromodulace. Publikoval nebo je spoluautorem 26 recenzovaných článků v oblasti chirurgické léčby lézí lební báze, a především adenomů hypofýzy. Zúčastnil se třech operačních nasazení v zahraničí – Irák (2005), Afghánistán (2013) a Kurdistán (2017). Je také nositelem medaile Za službu v ozbrojených silách ČR a medaile Severoatlantické aliance (Non Article 5 NATO Medal ISAF Operation). Od roku 2021 je předsedou Sboru hlavních odborníků VZDrSl AČR.

Systém zdravotní péče je jedna z důležitých součástí fungující armády a obrany, proto jsme novému řediteli ÚVN položili několik následujících otázek:

V jaké kondici přebíráte ÚVN a jaké si kladete cíle?

ÚVN je v ekonomicky dobré kondici, jsou tu však nedostatky, na které je nutné urgentně reagovat. Vzhledem k nedokončené opravě vyhořelého pavilonu A zde existují omezení jak pro personál, tak pro pacienty. Dokončit jeho rekonstrukci je proto prioritním úkolem. Zároveň s tím už teď připravujeme také změny v traumatologii – a to jak personální, kdy plánujeme posílení o nové obory, tak i dispoziční – v rámci nich chceme vybudovat nové traumacentrum. Musíme vytvořit rezervní kapacity pro případ, že by bylo nutné přijímat mnohonásobně vyšší počet poraněných.

V rámci ÚVN probíhá také výcvik vojenských lékařů. Na jaké konkrétní schopnosti lékaře připravujete?

Na první pohled by se zdálo, že jediné, co může připravit lékaře do bojových situací je traumatologie, ale není tomu tak. My musíme připravit lékaře na to, že ne vše vždy probíhá strandardně. Dá se říct, že třeba onkochirurgie je dobrou přípravou, protože i zde přes všechna supermoderní vyšetření nemusí být vše tak, jak čekáte. Ale nejsou to jen chirurgové, které potřebujeme, je s tím spojeno mnoho dalších profesí. Zároveň s tím musíme vojenského zdravotníka učit nejen medicínu, ale i základní dovednosti vojáka. Chceme kvůli tomu zvýšit i počet cvičení – včetně střelby a ostatní odborné přípravy.

Nakolik je v ÚVN provázána armádní a civilní medicína?

Armádní a civilní medicína k sobě mají velmi blízko, protože bez civilní medicíny nezískají lékaři dostatečnou erudici. Největším problémem současné medicíny je superspecializace. Někteří lékaři provádějí jen jeden typ výkonu pořád dokola. Určitě je to úžasné pro snižování komplikací, protože opakováním výkonu se vyvarují všech chyb. Problém však nastává v okamžiku, kdy potřebujete lékaře, který v krizové situaci musí zvládnout celý rozsah výkonů. Takových odborníků ubývá, a právě vojenská nemocnice by se měla soustředit na to, je vychovávat.

Do jaké míry je příslušník personálu ÚVN vojákem-bojovníkem a nakolik je lékařem v kontextu Hippokratovy přísahy?

Vojenský lékař je a bude hlavně lékařem. V kontextu novodobých konfliktů si ale ani vojenský lékařský personál nemůže být jistý bezpečností, a označování místa červeným křížem, kde vykonává ošetřování zraněných, je spíš naváděním na cíl. V takovéto době musí být každý vojenský zdravotník připravován i z hlediska možného ohrožení a vědět, jak se v takovéto situaci chovat. Vždy ale v každém lékaři bude ta zmiňovaná Hippokratova přísaha a nedokážu si představit, že by někdo neošetřil nepřítele.

Myslíte si, že by bylo vhodné nějak upravit stávající koncepci a systém přijímacích prohlídek pro rekruty vzhledem k celkovému stavu populace ČR?

Už k tomu došlo. V platnost vstupuje nová vyhláška, podle které se nebude rozlišovat pouze na „schopen“ či „neschopen“. Obsahuje více kategorií, protože jsou profese v armádě, kde civilizační choroby neznamenají úplnou stopku pro vstup do AČR. Na vojenské nemocnice to samozřejmě bude mít velký vliv. I když to není na první pohled zřejmé, bude mnohem složitější zařazovaní rekrutů do jednotlivých kategorií. Další zátěž přijde v podobě udržování zdravotního stavu takto přijatých vojáků, protože naším cílem je, aby zůstali v perfektní kondici a onemocnění nenarušovalo výkon jejich povolání.

Počítá ÚVN i nadále s vysíláním lékařů do bojových oblastí či humanitárních operací?

Ano. Samozřejmě, že počítáme. Léta se vojáci ÚVN aktivně zapojovali do ošetřování zraněných v bojových operacích. Například na Ukrajině se jako vojáci aktuálně zapojit samozřejmě nemůžeme, jsou ale oblasti, kde se zapojit dá a rádi to uděláme. Zároveň uvažujeme také o nemocničních stážích v oblastech, kde se lékaři setkávají s větším počtem úrazů připomínajících bojová poranění.

Autor: Jan Zilvar, zdroj: czdefence.cz